…nedívám se na reklamy tak nevím
S jedovatou poznámkou o hořkém životě se Bořek zvedal od stolu s nedopitým pivem odcházel k televizi.
Přešla jsem to bez poznámek, někdy se večeře přece nepovede. No tak jsem to trošku připálila, to se může stát každému.
Udělám kávičku na tom přeci není co zkazit, přihodím kostečku cukříku navíc, aby měl Bořeček i sladký život a už za ním pospíchám.Přisednu si, přitulím se, zmocním se ovladače a už přepínám z eurosportu na novu. Začíná Ulice a já jsem zvědavá jak jen to u těch Farských dopadne.
Jedním okem sleduji ukázky z minulého dílu druhým Bořka jak na ex stáhl skoro celé pivo.
„ Ááááá život je fakt hořký“ odfoukl si a dlaní přejel pusu.
„ No, ale už mě fakt neštvi, jídlo se mi nepovedlo uznávám, ale na ten seriál se snad můžu podívat!!
Čtyřicet minut!!
Na eurosportu sportovci trdlují celý den, tak tě snad tu chvilku neubude!!!
Tady máš sladký kafe, cucej, ať máš život i sladkej!“
Zmlkl, zavřel pusu i oči. A já sledovala Ulici a přemýšlela nad tím jestli se mnou má opravdu tak hořký život.
Až do reklamy.
To jsem se zvedla odnesla prázdnou sklenici od piva a dívám se kde máme deku, abych toho spáče přikryla a najednou to slyším zase…a z televize…život je hořký,bohu dík…Radegast.
Tak ono to nebylo na mě. On tím nemyslel mě. Ani mé kuchařské umění a Uliční posedlost.
S velikou úlevou jsem běžela do lednice pro další kousek a hrdě ho postavila přímo před Bořka vždyť přece ,život je hořký, bohu dík.