. . . přezdívka mého kamaráda mi v dnešní den nedá nevzpomenout na dvě z jeho oceňovaných vlastností 🙂
Vídáme se spolu, když všechno vychází tak, jak má, minimálně jednou týdně už od svých devíti let a po celou tu dobu mě neustále a neúnavně školí a přezkušuje, jak dobrý jsem flegmatik a s postupem času i jak dobře ovládám asertivní chování.
A věřte mi, naučil by to kohokoliv, nejen mě . . .První z jeho kamarády oceňovaných vlastnosti je dochvilnost. Valentýno si prostě na čas potrpí a pokud se s ním domluvíte na pivu o sedmé, můžete si s sebou vzít klidně i slabší knížku, protože dřív jak o hodinu později nedorazí a jako omluvu uvede historku třeba o tom, že ztratil při procházce od bytu rodičů k bytu svému pěněženku, tu cestu od šesti hodin prošel celkem třikrát a nic!
To nejlepší, co v této chvíli můžete udělat je politovat ho. Jakákoliv upřesňující otázka by Vás totiž dovedla jen k tomu, že on nesnáší procházky, cesta od rodičů k němu domů je 10km dlouhá, a proto by ho při průměrné rychlosti chůze a trojím opakování vyšla na minimálně 6hodin.
V závěru večera samozřejmě bez jakéhokoliv zardění tahá peníze ze ztracené peněženky.
Pokud nevydržíte a zeptáte se, odpoví chladně, že on nosí peněženky dvě a rozbije tak s klidem Váš poslední argument.
Nemá to smysl, on je totiž filosof, jak sám říká . . .
Filosof rád polemizuje a diskutuje o všem, někteří jsou dokonce rádi v opozici a to je přesně případ Valentýna.
Vy řeknete Á a on vždy Bé a to jen proto, aby řeč nestála. Pakliže nevydržíte jeho oponování z principu a pustíte se do argumentace jste rovnou odsouzeni k zešílení, protože jak je patrné z předešlého příběhu o peněžence s běžnými argumenty neuspějete. Všechny hravě rozbíjí tím, že je to naopak, anebo Vám jednoduše nevěří a je úplně jedno jestli jste proti němu sám, nebo všichni přítomní dohromady.
Pokud už v krajním zoufalství donesete například encyklopedii s důkazem psaným, lehce Vám odpoví, že máte vydání zastaralé, nebo jistě kazové a s tím na něj vůbec nechoďte.
Můj, pevně v to věřím, poslední pokus o proražení zdi hlavou vypadal nějak následovně…
Pár let zpátky jsme se přeli, zdali dorůstají mandle krční, či nosní. Já, coby dětský reprezentant pětinásobného trhání mandlí nosních jsem měl jasno, ale ne a ne o tom přesvědčit i Valentýna. Naše pře trvala krátkých 14dní a já opravdu už v krajní chvíli donesl knihu o lidské anatomii a předložil jsme mu neoddiskutovatelný důkaz o dorůstání mandlí nosních, nikoli krčních. Jeho reakce mi však již natrvalo vzala vítr z plachet:
„No jasně! Vždyť jsem Ti od začátku tvrdil, že dorůstají nosní!“
Od zešílení mě naštěstí zachránila početná skupina svědku naší pře…
Přeji Vám krásný den a alespoň jednoho podobného kamaráda, který Vás bezezbytku připraví na život takový, jaký je 🙂