The Neverhood

Čtyři roky a končím! Konečně jsem to zvládl, aneb malý krok pro herní svět, ale obrovský pro mě.

S počítačovou hrou The Neverhood jsem se poprvé setkal v roce 1996 u kamaráda a okamžitě mě zaujala. Bohužel jsem v té době neměl potřebný hardware ke spuštění a musel jsem si nechat zajít chuť…

Léta plynula a já postupně zapomněl až jednou, jsou tomu právě 4 roky, jsem cosi na internetu úmorně hledal a skončil na stránce o této hře. Okamžitě se mi vybavila úžasná atmosféra, netradiční plastelínové zpracování, originální humor, místy zapeklité úkoly a nezapomenutelný hudební doprovod, který vydá na dvě samostatné cédečka a dá se poslouchat i coby soundtrack z této hry. Nejlépe pak, když se Vám třeba zrovna nic nedaří, to je pak tato kompozice jazzu a klasických písní doplněných o různé hlášky a skřeky ze hry k nezaplacení.

Inu, ale k věci!
The Neverhood jsem si nainstaloval před čtyřmi roky a začal hrát, zvládl jsem na poprvé asi hodinu, než jsem se definitivně zasekl před jedním z vypečených úkolů. Tápal jsem asi týden a pak hru opustil, že se k ní vrátím později, protože použít návod by bylo pod mojí úroveň.

Jenže pak přišly povinnosti, škola, zájmy a já se ke hře dostával sporadicky a postupoval jen po malých krůčcích…

Včera ovšem přišel ten velký den, kdy jsem stanul před posledními dveřmi, měl za sebou všechny úkoly, několikráte si potrhal bránici, zavařil mozek a vůbec příjemně strávil desítky hodiny zábavy, ale i zoufalství u počítače.

Poslední klik a hotovo…

Děkuji!

_____
Pokud chcete zažít stejnou euforii a máte „trochu“ času, doporučuji Vám navštívit fandovskou stránku na adrese:
http://neverhood.etomite.sk/

Kopii oficiálních, dnes již neexistující stránky pak naleznete na adrese:
http://www.neverhood.se/