Denní řežim to je věc ….viď, mami
„Vstávej a pojď jíst !!!“ příjemné probuzení do nového dne. Skoro celý večer přednáška o tom, že bych neměla ponocovat a pořádně se vyspat a když spím zase mě budí k jídlu.
„Slyšíš? Vstávej a pojď !!!“ opakovaná výzva přerušila tok mého podvědomého huhlání a já se začala pomaličku hrabat z postele.
Rozespalá, ještě celá pomačkaná usedám ke stolu ze kterého se na mě šklebí jeden namazaný rohlík a hrnek kakaa.
„No nekoukej a žvýkej, podívej se na sebe jak vypadáš!!“ pochopila jsem správně, dnes bude výchovný den, maminka se probudila do dne plného mateřských pudů a výchovných instinktů. „Co budeš dneska dělat?“
„Pojedu nakoupit, budeš něco chtít?“
„Vyvětrám Ti než se najíš.“
Bože jsem nesvéprávná, napadlo mě. Zapomněla mě dát vyčůrat.
Žmoulám rohlík, usrkávám kakao, jedním okem píšu seznam nákupu, druhým pozoruji to tornádo kolem sebe.
Větralo všude, poskládalo prádlo do hromádek, přetřelo linku, přerovnalo tři propisky na lednici, srovnalo ubrus na stole a otočilo vázičku o 60stupňů na severozápad.
„Tak já letím, ať na mě táta nečeká.“
„Kdyby něco tak brnkni.“
Dveře už bouchly, aby se vzápětí znovu rozletěly a ozval se z nich vlídný maminčin řev:-)
„Až to dojíš jsi si lehnout a zkus ještě spát !“
Šourám se zpátky a přemýšlím jestli to třeba není jen trochu hektický sen, vždyť maminka je moudrá a přeci by mě nebudila jen proto, aby mi poslala zase spát…