Žádný chytrý z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali…
Jsem vyložený technický talent.
Podařilo se mi z windousů odstranit word a dodnes nevím jak.
Nikdy se mi ani pod odborně vedeným dohledem nepodařilo tuhle nepostradatelnou součást vrátit. Včera jsem podstoupila další zkoušku své odborné způsobilosti.
Výsledek je pro mě zdrcující… jsem technický debil!
A vše začalo takovým krásně blikajícím obrázkem…Na ajsýkjů přišla moje nejmenovaná jmenovkyně.
Po zakuňkání oznamující příchod nového ícékváka mi od ní vyskočila zpráva.
První zděšení!
Místo známé obálky na mě bliká kus šňůry s koncovkou.
Mažu, tím nic nepokazím.
Blik, blik další a další…
Dobrá tedy, nepřiznám, že jsem blbá jako vrtaný dřevo a nedbale navážu hovor:
„No ahojky! Bliká mi taky od Tebe nějaká zásuvka, píšeš mi? Můžeš se mi dopsat?
Navazuješ spojení jako Majka z Gurunu…
Trapně jsem ukryla svůj antitalent za vtip.
Odpověď to jen potvrdila.
„Cože?! Vůbec Ti nerozumím…
Trpělivě vše vysvětluji a výsledek?
Pořád nevím, co mně to tady bliká za blikátko, tak jsem aspoň povyprávěla o seriálu, na který si díky věkovému rozdílu jmenovkyně snad ani pamatovat nemůže a v tom mi hlavou proběhla strašná myšlenka…
Ježiši, jestli já nejsem nejenom technicky blbá, ale už i stará…
Ale co!
Jen si trochu poupravím to, co říkala Jana Paulová v jedné silvestrovské scénce:
„Jsem mladá! Akorát už moc dlouho a jsem počítačový začátečník… a to už pekelně dlouho!