Jsou věci co k nám neodmyslitelně patří. Jako si několikrát denně čistíme zuby, myjeme si ruce před jídlem, češeme pěšinky podle zvyku, uvazujeme kravatu podle svého vkusu. Stejně tak nebo aspoň podobně jsme na tom i s jinými zvyky.
Někdo bere večer pravidelně do ruky knížku a čte, někdo zase navštěvuje kroužky, někdo sedí a háčkuje,plete a vyšívá. Stejně tak je na tom i Bořek. Tvrdit, že by byl vyjímka je na místě, protože to je potvrzuje pravidlo.
Bořek totiž s železnou ( na slovo “železnou“ kladu ten největší důraz ) pravidelností, každý úterý a pátek navštěvuje místní putique Budvarka (kléma jestli to lustruješ jistě mi to potvrdíš, že??). A včera bylo úterý a Bořeček zčista jasna odpoledne zhasnul a rozsvítil se ve tři ráno :-)))
Bořku předpokládám, že jsi do rána studoval encyklopedie zvířat a veškerý k tomu dostupný materiál, abys mi neservíroval přírodovědeckou lekci na téma „ Medvědi“.
Takže milej zlatej medvěde, ani já Ti nezůstanu nic dlužná a se svou železnou pravidelností ti vyperu bachor, za zahradě vykopu díru a můžeš si v ní lebedit a podřimovat celou zimu…
P.S Luigimu vyřiď, že nikam nemůžeš, že jsi medvěd a kolem šestý odpoledne už se Ti zavírají oči.
Z Plzně Božka Berousková a jeden medvěd brzy na cibulce.