… jsem o tom přesvědčený.
Nacházím se v období, kdy jsem hájený, chodí se kolem mě po špičkách a všichni doma, včetně Boženky to moc dobře vědí. Dokonce i od starosti o Damokles jsem částečně oproštěn.
Mám učební dovolenou!
Chodím spát pozdě, vstávám brzy, každá minuta spánku je ceněna zlatem a stěží stíhám pracovní povinnosti, odkládám, co odložit můžu a co odložit nejde, zkouším odložit také…
Zrovna včera jsem šel spát dneska brzy ráno Budík v telefonu jsem si nastavil na 6.hodinu a 33.minutu, po chvilce přemýšlení dokonce na 34.minutu a usnul jsem okamžitě ještě před tím než jsem dolehl.
Ráno mě vzbudil telefon a na druhém konci Boženka:
„Dobré ranko Bořečku, pěkně vstávej, už je ráno, ať mi nezaspíš.“
Poslechl jsem, takové buzení mám nejraději a hned od rána jsem se culil a to až do chvíle, než jsem v práci u kávy zjistil, že tu jsem sám a můj telefon mě začal zběsile budit…
Jsem tu o hodinu dřív!
Inu, stane se…
Pečlivě jsem se tedy začal připravovat na schůzku od desíti a v 9:30 se oblékl a zazvonil mi telefon:
„Bořane, byl jsi na Damu? Nebyl? Tak musíš doložit Tequillu!“
Svléknu se, fofruju, abych vše stihl, přiběhnu na Damo a tam zjistím, že je vše hotové, doložené a přeceněné…
Musí tu řádit skřítek, protože nevěřím, že za tolik nedopatření může moje Boženka. Ledaže by se mi snažila naznačit, že jsem na něco zapomněl…
Ne, tomu nevěřím…
…ale pro jistotu:
Boženko přeji Ti, coby sváteční ženě krásný a pohodový den, plný úspěchu, štěstí a lásky, zkrátka přeji Ti takový den, jaký se mnou zažíváš kdykoliv jindy 🙂