Horké letní dny trávíme u bazénu. Bořek se rozhodl opustit post ředitele vápenky a denně se poctivě vystavuje slunečním paprskům a poctivě stahuje náskok mé solární hnědi.
Poslední dva dny nám dělali společnost i dvojčata.
Zatím, co my dodržovali pravidelný pitný režim, a drbali o všem možném, kluci donekonečna blbli ve vodě.
Nejevili o nás absolutně žádný zájem přesně do chvíle, kdy se Bořek natáhl na lehátko a prohlásil:
„Kurva, to je pařák!“
“Pssssst!“ vyhrkla jsem ze sebe, leč pozdě!Starší dvojče zastříhalo ušima a pojistka byla odjištěna.
„Honzíku, slyšels? KURVA, to je pařák!“ pohotově zareagovalo o minutu starší dvojče a hned na sprosťárnu upozornilo bratra, který z pod vody neslyšel vůbec nic.
„No tak, kluci, kurva se neříká!“ obořil se na ně rázně Bořek.
„Děti to zkrátka říkat nesmí.“ dodal již trochu smířlivěji, coby strýc hrající na výchovnou notu.
Mně už bylo jasné že napomenutím to nekončí, jak se totiž ty dvě malé bystroušky něčeho chytí, už se jentak nepustí.
Potutelně jsem tak už jen čekala, jakou dětskou argumentací a logikou toho mého prostopášníka umlátí.
„A co se říká, když KURVA se neříká? Co říkají děti?“ logicky smečovali zvědavci jeden po druhém a já slyšela na tu dálku, jak Bořkovi šrotují závity a hledá odpověď:
„Děti říkají prostitutka.“ poučil chlapce s vážnou tváří a čelo se mu orosilo zodpovědností.
Chlapci tak byli spokojení a zdánlivě poučení a výchovně napravení.
A to všechno až do chvíle, kdy jeden upil ze své skleničky, nasadil si kruh a s křikem:
„Prostá tutka to je pařák jak KURVA!“ skočil zpět do vody.
Bořek je prostě rozený diplomat.