Jestli ne, tak my to zvládneme kdykoliv, o cokoliv a ještě s přehledem.
„Už přišel návrh kuchyně od truhlářů.“ ukazovala mi Boženka čerstvě vytištěný návrh naší budoucí kuchyně.
„Hm, tady tu skříňku bych zvedl, tuhle snížil a tohle se mi moc nelíbí“ doprovázel jsem svou kritiku kreslením prstem po papíru.
„To si děláš legraci, že?“ zareagovala Boženka překvapivě razantně a okamžitě překreslovala mé pomyslné změny. „Tahle skříň je níž, protože tam budu muset lozit i já, tahle je výš, protože tam budeš mít půllitry a ty mě nezajímají a ten dřez je nadúrovňový, protože máme myčku a budeme ho využívat minimálně a musí tam být jako protiváha té velké skříni naproti.“ vychrlila na mě Boženka tak zasvěceně, až jsem pojal podezření, že ten návrh předemnou schovávala.
„Dobrá, dobrá…“ začal jsem hledat kompromis po krátké pauze, při které jsem nabíral síly „…těm skříňkám tedy rozumím, ale ten dřez, vždyť víš, že když vaříme, tak tam stále něco odkládáme a budeme o to minimálně drncat.“ zakončil jsem spokojeně a koukl na Boženku.
„Ty mě tak štveš! Udělej si to sám!“
A bylo hotovo.
Počkal jsem chvilku, než Boženka bude ve vedlejším pokoji, odešel do kuchyně a zavolal truhlářům, abych dojednal změnu výšky dřezu. Po krátké chvíli jsem pochopil, že se žádná změna konat rozhodně nebude, protože truhláři mi udiveně odpověděli:
„My vám ale žádný návrh nepřipravujeme. Vaše paní řekla, že si to uděláte sami…“
Tak už to tak vypadá, že mám doma kromě toho štěstí i šikovnou návrhářku interiérů.
Ten dřez se mi začíná líbit…