Perpetum mobile

Soused si koupil kozu a učil ji nežrat a když už se to naučila, tak mu umřela. Chudák soused, už už si myslel, že bude první komu to vyšlo…

Bořek si koupil auto a snažil se jezdit tak, aby mělo minimální spotřebu – to víte, při těch cenách za benzín…
Příprava je základ a tak si byl Bořek nucen nejdříve ověřit běžnou spotřebu a začal tím, že si natankoval plnou nádrž, vynuloval tachometr a poprosil mě, abych s JEHO novým autem nejezdila dokud nevyjezdí první nadrž.
Souhlasila jem . . . ale znáte mě!
Za zády na prstech křížek jsem udělala.Přes den stále sama doma, večer jsem nikam nesměla a času na řádné vyškolení Bořka tak bylo dostatek – drahá polovička se přeci doma NIKDY nenechává Bořane jeden.
A Bořek?
Ten zatím den, co den jezdil do práce, po nákupech, po jednáních až nakonec domů dorazil, pečelivě nový vůz zaparkoval, zapsal stav kilometrů a když pak večer slastně usnul já vstala, do garáže chodila a z kanystru benzín dolila.
Bořek se mi s přibývajícími dny stále více a více chlubil jaké dobré auto vybral, jak je spořivé a já mu na záda plácala, Ty můj chlapáku říkala a Bořan měl pocit absolutní dokonalosti…

Měsíc se s měsícem sešel a já byla připravena v noci uštědřit Bořanovi svůj finální úder – benzín mu z nádrže zpět do kanystru odčerpat – všechen.
Ráno to bylo bolestné, pro Bořka samozřejmě. Zjistil totiž, že si jako první na světě nekoupil perpetum mobile, ale jen auto s rozbitou kontrolkou stavu benzínu.

Chudák Bořan, už už si myslel, že bude první komu to vyšlo…

PS: Bořečku, jedu na týden k rodičům, než se vybouříš :-)))