Ne, jen ješitný ubožák v prohrané válce !
Dokážu se čelem postavit komukoliv a čemukoliv a hrdě pak odejít z česntého boje, ať už dopadne jakkoliv, ale na partyzánský odboj, který mi předvádíš Ty Boženko, tak na ten já rozhodně nemám. Přiznávám porážku a marně hledám jak si Tě usmířit, jak si Tě udobřit, jak už to všechno proboha ukončit!
Já už totiž moc dobře vím, že Ty jsi z nás dvou ta lepčejší…
Boženko, já už (se) nechci…
…ráno probudit a vlézt vyhřátýma nohama do ledovou vodou zalitých pantoflí.
…při kontrole měkkosti chleba v chlebníku nahmatat nejdříve nastrčený krajíc potřený máslem.
…zjistit, že toaletní papír není nikde v dosahu WC tak jak tomu obyčejně bývá.
…koupat v bazénu oblečený i s mobilem.
…jezdit na zkoušky o pár hodin, či o celý den dříve i když si pečlivě, ale marně kontroluji můj vlastní, ale Tebou přepsaný diář.
…dovolat ze svého mobilu obchodnímu partnerovi, když volám mamince o pomoc.
…pít slaný čaj, protože jsem si ho osladil solí z cukřenky.
…mačkat zubní pastu z jednoho konce na kartáček pět minut, protože je pečlivě namačkaná na konci druhém.
…nechci mít v trenýrkách přišitý malý knoflík, který mě při prvním posazení s jekotem opět postaví.
Boženko, já na Tebe nemám a už to dobře vím.
Udělám cokoliv, jen aby to už skončilo a já nemusel být doma paranoidní…
Udělám cokoliv a hlavně mi prosím neříkej, že mě škádlíváš, páč mě ráda máš!
Nemusel bych to totiž taky přežít 🙂