…nebo spíše taťka moudrosti?
Nevím, který chytrák pronesl takové moudro a už vůbec si netroufám tvrdit ,jestli byl sám dostatečně dost chytrý natolik, aby se zamyslel nad tím, cože to vlastně vymyslel, protože…
Prozíravě a trpělivě každý den připomínám Bořkovi, aby když se zuje, uklidil ty svoje houslové futrále ze dveří na určené místo, protože já potom nemůžu projet do koupelny, když zatarasí celou chodbu. A k tomu, když někdo nečekaný přijde, první co ho praští přes oči a nos taky, jsou jeho škrpále.
Neúnavně opakuji, aby si klíče a doklady pokládal vždy na stejné místo, jelikož před každým jeho odchodem kamkoliv vypadá byt, jako po návštěvě komanda SS, jak hledá, kam to zase položil.
Copak by asi jen na tohle řekl autor přísloví: Opakování matka moudrosti.
Záměrně o něm mluvím, jako o chlapovi, protože ženská, která aspoň chvíli žije s chlapem, by takovou kravinu v životě nevypustila z huby.
Snad ani z legrace.
Ale zase na druhou stranu, abych Bořkovi nekřivdila, musím přiznat, že má i světlé stánky, kde se moudrého přísloví drží, jako klíště.
Například do hospody už dojde i třikrát týdně a nikdy se nevrátí dřív než před čtvrtou ranní.
Že zrovna tohle mu nemusím připomínat a neúnavně to opakuje sám pro mě zůstane už navěky záhadou.
Možná ze strachu, že by zapomněl, jak to chutná i když jak sám říká, že toho nevypije, jako dřív, jen mu to prostě dýl trvá…
Jak moudré.
To bych se taky jednou v daleké budoucnosti mohla dočkat toho, že mu ráno nakapu na kávovou lžičku tři kapky slivovice, dědek to bude crcat celej den, opakovaně bude běhat s prostatou na záchod a já budu spokojená, jakého mám doma moudrého starouška.
Snad jednou…