Do tuhého nikdy nejde beze mě, tuhé je to přeci jen když chci já 🙂
Holčenko moje,
v pátek tu prý někde padala ultimáta. Já je tedy padat neslyšel, ale preventivně reaguji, neboť jsem s Tebou a to znamená býti neustále ve střehu a v plném stavu pohotovosti.
Tak jsi mě to naučila, tak to budu dělat, protože co Ty děláš je vždy správné . . .Přemýšlím, co jsem dělal v pátek.
Přemýšlím, co jsem dělal v sobotu.
Nemůžu si vzpomenout, přestože jsou to oba tradiční dny, které jsem dříve trávil po hospodách a já tam rozhodně nebyl, už dlouho jsem tam nebyl . . .
Při pátrání mojí pamětí se stále jen usmívám a pomalu si vzpomínám právě díky tomu neustávajícímu culení.
Už vím, kde jsem byl. Trávil jsem tyto dny s Tebou a nechal se opíjet Tvojí neutuchající láskou . . .
Holčenko moje,
v pátek tu prý někde padala ultimáta: Buď Ty, nebo hospoda.
Jestli je to pravda, tak je to zcela zbytečné, protože já už si přeci dávno vybral Tebe . . .
Boženko moje, teď když jsem Ti vypověděl vše, co jsem měl na srdci bych se Tě rád na něco zeptal. V pátek ráno jsem Ti položil jednu zásadní otázku:
Buď já, nebo kocour.
Připravil Ti snad snídani on . . ?
Já jen, že ho tu dnes nevidím, což asi znamená kladnou odpověď na předcházející otázku, neboť jinak si jeho nepřítomnost neumím vysvětlit, zřejmě dostal propustku on 🙂