Poslední vývojové stádium dosaženo. Stávám se 100% moudrým.
Boženko, ženo moje,
právě v těchto dnech jsi svědkem mé proměny v moudřejší bytost a jako každá proměna i ta má je doprovázena spoustou nových prožitků, které ani já a ani Ty nedokážeme předvídat a vlastně se s nimi ani krátkodobě vyrovnat.Budiž nám následující hodiny a dny lehké a ještě lehčí.
Držím dietu a není to proto, že vaříš svá oblíbená jídla, která jsi mě naučila jíst teprve nedávno. Opravdu je mám rád, já na ně jen zrovna teď nemám ani pomyšlení.
Ráno se na Tebe nesměji tak, jako vždycky a není to proto, že bych se snad zlobil, nebo neměl pro úsměv důvod, mám jen nevrlá rána.
Chodím po doktorech častěji než Ty a není to proto, že bych Tě snad chtěl trumfnout, já jen nemám na výběr.
Více pláču a to nejen u srdceryvných scén, ale i u běžného hovoru a dokonce i u holení.
Večer mě opravdu bolí hlava, nevymýšlím si, nedělám a ani neříkám to naschvál, já s tím opravdu nemůžu nic udělat.
Čistím si zuby po políbení Tě, ale není to proto, že by mi to bylo snad odporné, to vůbec ne! Já si zuby čistím stále a nejen po líbání s Tebou, jsem teď jen přehnaně čistotný.
Holčenko, ženo moje,
stávám se 100% moudrým a podle příznaků jsi se snad i mohla domnívat, že se stávám přímo vyšší bytostí, tedy ženou . . .
. . . ale není tomu tak a právě proto jsem si vědom, že moudrá z nás dvou budeš i po proměně nadále jedině Ty a já budu jen ten, co mu už vyrostly všechny zuby moudrosti.
Tvůj momentálně náramně bolavý a přecitlivělý Bořek.