….jsem tady a čekám
Jak hloupé a slabomyslné se mi teď zdají mé vlastní názory, že dobrý novinář má vždy o čem psát.
Dnes už vím, že to tak není, vím že jsi měl pravdu, když jsi mi říkával, že dobrý novinář, když nemá o čem psát, pro koho psát, tak prostě nepíše.
Určitě nejsem dobrý novinář, mám o čem psát, ale nejde mi to. Chybíš mi.
Mám toho v hlavě spoustu, ale písmenka mě neposlouchají. Chybí mi Tvoje ruka, která vždycky vedla mojí a společně skládaly slůvko za slůvkem.
Chybí mi Tvůj úsměv , se kterým jsi opravoval můj dialekt.
Chybí mi Tvé myšlenky které přesně doplňovaly ty mé a společně byly dokonalé.
Chybí mi Tvé napomínání,ale i Tvé pochválení.
Chybí mi naše radost z psaní.
Bez Tebe mi to nejde.
Už se mi prosím vrať.