…mléko na bradě a pěna v uchu.
Pátek si tradičně plánuji jako malou pracovní sobotu, kdy si v práci hraji převážně na kancelářskou krysu a plním své resty posbírané za celý týden.Dnešní pátek byl ale trochu jiný.
Ráno jsem byl po hodině objednaný na dvě krátká, přesto však oficiální jednání, kdy jsem chtěl krom získání informací udělat třeba i dojem a vybudovat si tak lepší výchozí pozici pro případnou pozdější spolupráci.
A to se mi myslím povedlo náramně…
Obě jednání měla cosi společného, takové malé a do pozadí potlačené tušení, že je něco v nepořádku, ale zip u kalhot jsem měl zapnutý, košili bez fleků a sako zrovna tak. Nic horšího to jistě být nemohlo.
Krom toho pocitu to byly i dvě podobně krásné asistentky v předsálí. Jedna bruneta a druhá blondýna. Obě mladé a neustále se chichotající, kdykoliv se na mě podívali a já děkoval tomu nahoře, že už mám Boženku a můžu zůstat k těmto neklamným projevům přízně chladným.
Jednání pak probíhala opět podobně, oba pánové si mě prohlíželi víc, než mi bylo příjemné a já si u prvního říkal, copak, že na mě tak doslova civí, ale u druhého jsem si už o trochu klidněji pomyslel, že to asi k jednání s takovými šéfy patří.
Celkem spokojený s výsledkem jsem jel pro Boženku, která mě ovšem hned po dosednutí do auta postavila oběma nohama zpátky na zem:
„Co to máš v uchu prosím tě? Ježiš, dyť to je pěna na holení, no je to s tebou možné?“
Máslo na hlavě mám často, s Boženkou občas i to mléko na bradě a teď už mám i pěnu v uchu…