Bořek je zničen!
Tak přesně tahle upotávka na seriál Rodinná pouta uváděný na Primě mě napadla, když jsem samotného Bořka viděla skládat dřevo, co nám na zimu do krbu přivezli.
Ale všechno pěkně popořádku…
Loni touhle dobou jen nasekané dřevo ke kůlně házel a neobtěžoval se jeho skládáním.
„Skládat to nebudu! To za zimu spálíme…“ vykřikoval.
My tu hromadu dřeva samozřejmě nespálili a tak bylo nutné vše od kůlny vyházet a znovu srovnat, aby to nehnilo.
Na to padla celá sobota a Bořanovy záda. Večer jen masáž vydržel a hned potom do bezvědomí upadl, aby se ráno vzbudil a vše začalo na novo. Nově přivezené dřevo na letošní zimu Bořeček s opatrnými pohyby bral a do řady pečlivě skládal – neděle byla dlouhá, ale Bořan to zvládl. Mám doma přeci chlapa!
Celé pondělí, což byl první den naši společné dovolené Bořek jen proležel, ale v úterý už mi bez bolestí zad strašně rád na zahradě asistoval.
A ve středu dokonce ráno u snídaně prohlásil, že má síly, že by mohl skály lámat a laškovně po mně zamrkal…
V tom mu zazvonil mobil a Bořek ho hbitě zvedl a pak už jsem jen viděla jak zbledl a bezvládně se sesul do židle. Obávaje se nejhoršího doluji z něj informace.
„Dřevo! Přivezou dřevo! Taťka nám ho koupil!“
Nechala jsem tedy Bořana panikařit a mezitím obvolala jeho kamarády, na oběd jsou tu a tak jdu raději na pořádný guláš vše připravit 🙂