Tak jsem zase konečně doma. Až je mi Vás líto číst pořád dokola to samé.
Opět jsem si poležela šest dlouhých týdnů v peřinách.
Zatím co já odpočívala, Bořek tvořil své diplomové veledílo …. pro zasvěcené své druhé veledílo …tudíž vlastně veleveledílo.Teď, když se na něj dívám jak to jen opravuje, upravuje, piluje a ladí loudí se mi na tvář úsměv, když si vzpomenu jak jsme si telefonovali a on mi při jednom hovoru řekl, že je jak samotník.
Určitě myslel poustevníka,ale i jako samotník je krásný.
Pohublý, zarostlý, unavený, ale krásný …..
Bořečku můj, já ti přeji aby se Ti to podařilo dokončit podle Tvých představ, aby jsi byl Ty sám se svou prací spokojený.
Přeji ti aby jsi to měl už konečně svázané a odevzdané….
Potom se my dva společně vydáme vstříc tomu opravdovému šestinedělí ……