Jednoduchý popis postupu, jak ušetřit.
Jednoho dne při běžném nákupu na mě sedla myšlenka, která mi nedala pokoj.
Mohla za ni moje nová kuchařka, tím jsem si zcela jist.
Krom fotografie u každého jídla, které se mi s dodržováním postupu příslušného receptu ještě nikdy nepodařilo výslednou podobu jídla ani vzdáleně přiblížit, jsou v ní obsaženy i tipy, jak při nákupu ušetřit peníze, nebo jen čas.
Je to zahraniční kuchařka.
To znamená, že zatímco rad na ušetření času se v našich podmínkách držet nejde, neboť by se vám řezník po vašem přání na základě tipu z knihy nejpravděpodobněji svalil smíchy přímo za pult, rad na to, jak ušetřit, už se trochu držet i jde.
Naučil jsem se teoreticky porcovat celé kuře, které je levnější, než kuře zpracované, stejně tak jsem se teoreticky naučil zacházet i s masem s tak zvaně kostí, které je ve výsledku opět levnější než maso bez kosti a tak bych mohl ještě chvilku pokračovat.
Toho jednoho dne při nákupu jsem se tedy rozhodl šetřit. A to nejen teoreticky. Pyšně jsem si kráčel domu s taškou plnou masa s kostí a s trochou vytahování doma vše uložil do lednice.
Druhý den byly mé poklady z lednice pryč.
„Boženko…“
„Jestli hledáš to maso, co bylo samá kost, tak to dostal pes. Jestli máš hlad, udělala jsem si krupicovou kaši. Můžeš si ji udělat taky.“
Ptáte se mě tedy, jak ušetřit?
Jednoduše.
Pořiďte si buď asijskou kuchařku na úpravu psů…
…nebo si nepořizujte Boženku.
Tu už mám stejně já.
A nedám, unudil bych se k smrti!