Ameru napíše o popelnicích a já mám hned druhý den s popelnicí trapas, Ameru zkus prosím v sobotu napsat o výhře ve sportce, třeba na druhý den vyhraju… koukala jsi kolik je jackpot??
S rodiči jako sousedy, člověk přivykne všemu. Jsem-li churavá, nemocná bez chuti a hladu mé mamince to nevymluví nikdo a nic na světě. Starostlivě snáší snídaně a svačinky, teplé obědy a dokonce i večeře. A já??
Nevděčnice, nevděčná v nestřežený okamžik vše poctivě hrnu do odpadkového koše a nešetřím chválou jak to bylo dobré a jaký už jsem měla hlad.Kupodivu mi to procházelo dlouho, ale dnes se ucho utrhlo.U domovních dveří zazvonili členové „ Hnutí Duha z Mikroregionu Kosířsko “ všichni měli placky s pověřením a mluvili jeden přes druhého. Co jich vlastně zajímalo?
Jak občané nakládají s biologickými odpady. Průzkum, a u Nás doma?
Ano, vybírali náhodné domy v náhodných částech města a okolních vesnicích. Jediné co k tomu potřebovali byla popelnice, samozřejmě ze dvou vedle sebe stojících vybrali tu mojí.
V momentě její obsah vysypali do vozíku za autem kterým přijeli.
Dlouhými klacky, které měli ve výbavě začali okamžitě zkoumat můj biologický odpad a celotýdenní jídelní lístek. Zvedl se mi kufr, mít co ještě bych jim tam přihodila něco čerstvého.
Výsledek byl uspokojivý, tedy pro „ Hnutí Duha “ každopádně, žádné nezávadné odpadky, vše co se rozloží, nic toxického, řádně tříděný odpad.
Horší byl výsledek poznaní mé „ dvorní kuchařky “ oficiálně mi ještě nebyl sdělen, bublá a zraje, já se pouze domnívám, že asi nebude tak uspokojivý jako z Duhy, protože mamka se mnou ještě nepromluvila………