Pppslouchejte pppříběh!
Zimní radovánky jako je stavění sněhuláků a cumlání zmrzlých rampouchů si pomaličku, ale jistě na Bořkovi začalo vybírat svou daň.
Dnešní obyčejné ráno přivítalo Bořka s neobyčejnými komplikacemi.
Dvakrát kýchl, píchlo ho u srdce, zabolel kloub a na čele se objevila kapičku potu.Pohroma.
Nemocný v domě hůl do ruky.
Nemocný Bořek v domě sukovici do ruky.
Před očima se mi stvoření co ještě včera mohlo skály lámat změnilo na nemohoucího, sýpajícího stařečka nad hrobem.
Bolest kloubů jej znehybněla,škrábání v krku oněmněla, píchání na prsou úplně odzbrojila a zvýšená teplotka na celých 37,6 zcela na rozumu pomátla.
Pokorně jsem si vyslechla všechny nářky s radikálním rozhodnutím, že v tomto stavu absolutně nemůže z postele jsem nic jiného než souhlasila.
Beze slova jsem se odebrala marodovi postavit vodu na čaj, připravit paralen a pohledat sukovici.
Tiše jako pšouk jsem se vracela zpět do ložnice, konvici s čajem v jedné ruce, půllitrový hrnek v ruce druhé.
Postel byla prázdná….
Marod šmejdil po skříni a hledal čím by si krk obvázal.
Bolesk kloubů evidetně ustoupila ….
Uložila jsem ho zpět do poslele.
Po krk přikryla.Hrníček do ruky mu vrazila a čajínek nalila.
Sama jsem se dala do hledání, čím bychom bolavý krček obvázali.
Konečně jsem jí našla, dlouhá šála, suché teplíčko je na krk to nejlepší.
Spěchám do ložnice poskytnou marodovi další pomoc a koukám…vidím kouřící se hrnek … a postel prázná.
Z kuchyně jsem zavětřila známou vůni ….i rachot.
Naším domem musí vést nějaké geopatogení zóny, které mají na Bořkův stav neobyčejně pozitivní vliv.
Ovšem mně se poněkud začíná zvedat tlak.
A když jsem našla Bořka u jídelního stolu se dvěma topinkami a čtyřmi stroužky česneku, můj systolický tlak dohnal diastolický, manometr přestal ukazovat a u stetoskopu praskla membrána.
Marodek s bolavým krčkem měl hlad.
Potřetí ho ženu do poslele, uložím ho, čajík nám zatím vychládl, zapíjíme paralen.
Pro jistotu přibíjím peřinu k pelesti stovkovými hřebíky.
Přes nožky pokládám ocelovou traverzu, aby zase nevstal a jdu se konečně sama umýt a převlíknout z pyžama.
Na další cestě do ložnice mě po předchozích zkušenostech už doprovázela sukovice.
No rychtik.
Postel prázdná, Bořek na balkoně s cigaretkou….
Na spáncích mně naběhly žíly do modra.
Musela jsem sama sebe držet pod krkem aby mi nevyskočilo srdce ven. Tlak 200/200 nehty se mi zaryly do sukovice jako do másla….. INFARKT MYOKARDU
Dýchej Božka…dýchej…zhluboka…náááádech….výýýýdech……fůůůůůů
Potichoučku jako myška se kradu ke dveřím.
Klap a cvak.
A je tam. Jen tak v pyžamku, docela na lehko oděný, těžce nemocný.
Teď si jdu udělat něco dobrého k jídlu a Bořka pustím až si budu naprosto jistá, že z toho pobytu na čerstvém, mrazivém vzduchu půjde o jeho, JEN JEHO kejhák.