Tedy aspoň to klučičí…
Už dávno nemám přehled, co je pro dnešní mladé pány hotové terno, pokud to mají ve školní výbavě, ale moc dobře vím, že to nemají vůbec jednoduché.
Zavděčit se kamarádům ze třídy, či spíše ohromit je, znamená každý den přinést do školy něco nového.To za mé školní docházky to bylo jednodušší…
Tak za prvé, to byl prak a to, ať už na kamínky, či na skobičky, protože jedině tak se dalo celkem s přehledem udržovat o přestávkách plivače z krajonů v bezpečné vzdálenosti a měli jste zajištěny i obdivovatele, kteří se z celé uličky seběhli o přestávce zásadně do vaší lavice.
Za druhé to byly céčka, tedy jakékoliv jejich mutace a nejvíce se cenily paragrafy, čím více tím lépe. O ty se pak čára ani nehrála, protože když je někdo vytáhl, byl konec hrám a počalo obdivování, poplácávání po zádech a žádosti o doživotní kamarádství.
A za třetí?
Za třetí to byl trojpatrový penál na dvě sady pastelek, gumu, kružítko, sadu krajonů, nůžtičky a různé tajné skrýše třeba právě na munici do praku, nebo na prak samotný. To byl svého času opravdový vrchol, který vám zajistil o přestávkách nával ve vaší lavici z celé uličky…
A já včera objevil jeho nástupce a opět jsem měl kolem sebe kamarády z celé ulice a opět mě jen obdivně plácali po zádech a seděli právě kolem mé lavice…
A co je k tomu zapotřebí?
Inu, jednu, dvě lavice, podle počtu kluků v ulici, jednu pípu, jeden sud, jedno chlazení a v neposlední řadě jednu hodnou ženu.
A to já všechno včera měl…
Ještě bych přidal hodinky s kalkulačkou. Ale ty některé učitelky neviděly rády 😀
Hodinky s kalkulačkou mě minuly ouplně, já znal jen ručičkové primky a digitálky od Vietnamců za pajsku :souhlas: