Archiv rubriky: BoBo postřehy

Má noční můra byla naplněna. Spousty názorů a pohledů na tento svět mám už navždy ovlivněny výchovou tří žen. Maminkou, sestřičkou a babičkou. Děda byl totiž utrápen v šestém roku mého života a tatínek na mě nesměl mluvit, protože nezvládal … Celý příspěvek →

Tak spi na gauči 🙂 Je jen málo věcí, které mě dokáží spolehlivě rozpálit do běla, kdykoliv si umanou… A jednou z nich je zcela spolehlivě Boženka, pak dlouho, opravdu dlouho nic a pak veškerá nefunkční výpočetní technika.

Patrně vypustí duši… Spolu s prvním podzimním dnem zaklepal na můj krk moribundus a abych mu nepodlehl, je nutné, co nejdříve utéci z práce, zachumlat se do peřin, nachystat si několik babských receptů, i když, vzhledem k množství slivovice se … Celý příspěvek →

…a některé ne, aneb o tom, kdy dáma zuří vzteky. Většina žen jsou parádnice. A Boženka patří k těm největším. Není to výčitka, naopak, je to poklona, neboť, ať je jí sebehůře, pokud mi to neřekne, nepoznám to. Zkrátka je … Celý příspěvek →

Spěchem letem Bořkovým světem… Prapůvodně jsem Vám dnes chtěl vypovědět o tom, jak jsem se z letadla dobrovolně vyhodit nechal, což je pro mě záležitost úsměvná, popravdě, až hystericky úsměvná, ale vývoj událostí mé úmysly pozměnil a ačkoliv se od … Celý příspěvek →

…a nikdy stačit nebudu. Největším nákupčím rodiny jsem já. Ne, nebaví mě to a ani pro to nemám nejlepší předpoklady, tedy kromě těch fyzických a taky díky o trochu většímu štěstí než Boženka a tak mi tato funkce chtě nechtě … Celý příspěvek →

aneb I já jsem potomkem z lidského rodu sběračů. Ve středu se narychlo spíchl plán a ve čtvrtek už se utíkalo z práce za houbami. Při představě tichého lesa a spousty krásných hub nebylo síly zaměstnavatele, která by nás dokázala … Celý příspěvek →

aneb Není každý den povedený, i když se třeba jedna za bříško popadá… Při vidině neděle strávené na zahradě jsem nepodcenil vůbec nic hned od rána a oblékl se, jak se patří – silné volné bavlněné triko, zelené montérky s … Celý příspěvek →

Modří už vědí a já už to vím dávno taky… Cizí nespravedlnost mě tolik netrápí, jako nespravedlnost má vlastní, ale to, co se mi stalo včera, mě nejen trápí, ale doslova bolí.

Jistě že ano… Jen někdy víc a někdy ještě víc 🙂 Poslední týdny mám v soukromém životě poněkud rušno a každé ráno my nezbývá nic jiného než jen čekat, jak to dneska vlastně dopadne, ale hezky pěkně popořádku… Všechno to … Celý příspěvek →