…a budu to dělat zcela dobrovolně a zadarmo
Moje maminka se letošního úrodného roku nemůžu doslova nabažit. Přesně podle slov z jedné Menšíkovi historky, vše co vyroste v okruhu 20 kilometrů kolem naší chajdy, zavaří, naloží nebo jinak zpracuje i když nám to zrovna někdy nepatří.
S nastávajícím podzimem došlo i na zelí. Zvláštní je, že každý rok jsme vystačili s pár pětilitrovými sklenicemi kvašeného zelí,ale letos je to jinak. Letos se z toho vyklubalo asi 30 hlávek, velkých jako dýně a k tomu asi 50 litrová dřevěná bečka a to mě fakt vyvedlo z míry.
Šťastný úsměv maminky mi dával jasně najevo, jakým pocitům právě podléhá, připomínaje mi to, jako by právě vyhrála hlavní cenu v sazce.
Hned jsem byla náležitě poučena.
Ono to prý z toho skla není ono a není nad to když je zelí dobře ušlapáno a potom taky, při správném skladování vydrží podstatně déle.
A já budu šlapat.Co bych pro rodinu neudělala.Sundat boty, punčochy a vyhrnout sukni musí umět každá pořádná ženská, jinak se nevdá, to říkal už můj děda a ten měl vždycky pravdu.
Úplně mě děsí myšlenka, že po tak náročné práci a několikahodinového šlapání by to mělo dopadnout jako s těmi houbami a my potom nelili několik kilo rychlokvašeného zelí za stálého míchání do kanálu.
Obracím se tedy na Vás na zkušené šlapky a šlapáky a žádám Vás o pomoc. Máte někdo zaručeně dobrý recept jak správně postupovat při šlapání zelí? Jaké ingredience a v jakém poměru použít? A zdali je nutná nějaká ochrana ? Všude se dnes o tom píše…