A jakej . . .
Všechno to začalo neobvykle přirozenou shodou – pořídíme si novou LCD televizi s óóóbrovskou úhlopříčkou jsem si jednoho dne s Boženkou usmysleli a začali dávat stranou peníze…
Já omezil pivo.
Boženka omezila boty.
Já omezil svoje gurmánství.
Boženka omezila kabelky.
Já omezil kouření.
Boženka omezila oblečení.
Šlo nám to krásně a peníze se v kasičce kupily a LCD televize byla každým dnem blíž a blíž. Oba dva už jsem se těšili a dopředu trochu dohadovali copak si budeme pouštět za filmy – v tom už jsme se tak přirozeně neshodli, ale co…
A jak už to tak bývá, služební cesta vyšla přesně na období, kdy by se našetřená finanční částka měla začít rovnat ceně vysněné televize – moje práce na to má čuch!
Boženku jsem jasně instruoval, papírky s přesným typem televize na spousty cílených i náhodných míst po baráku rozmístil a vydal jsem se na služební cestu, podvědomě jsem hodinky sledoval a čas návratu vyhlížel…
Protože až se vrátím, budu se koukat na tu nejkrásnějšíí televizi na světě!!!
„Bořečkůůů?“ spustila hned Boženka po návratu.
„Víš… Já… Já nemohla odolat!“
„To prostě nešlo! Podivej jakou na mě přichystali bonusovou akci!“
A já koukal, nová kabelka, nové šaty a dva nové páry bot.
A navrch ještě troje krásné komplety spodního prádla.
Kdo by odolal – zjihl jsem a večer jsem se díval na tu nejkrásnější Boženku na světě… a navíc ve spodním prádle!
Ale na bonusové akce si dám příště pozor!