Vykořisťovaná důchodkyně.
Jedu do města, nemáš náhodou drobnou stovku na busa? … vybalil na mě Bořek bez okolků.
Samozřejmě že mám, drobných já mám spousty.
Velké peníze se mě moc nedrží, obzvláště od tý doby, co jsem si nechala vyplácet důchod v dvacetikorunách.
Proto mě asi místní listonoška už nemá ani moc v lásce.
V den důchodu ani nemusí zvonit.
Slyším jí už z dálky.
Napřed práskne dveřmi poštovního pickupa jako by přijela nejmíň BVPéčkem a celou cestu od branky k vchodovým dveří smýká hadrovej pytel kováků a láteří jako by táhla mrtvolu i s traverzou kolem krku.
Takže drobných mám opavdu hafec.
Zítra by mi měla přijít dobírka, viď, že mi ji přebereš, já mám dopoledne ten pracovní pohovor! … další Bořkova bez okolková prosba.
Jasně, že přeberu, dokonce se těším, jak se bude moje kámoška listonoška tvářit, až jí na stůl vyrovnám 980,- Kč v dvacetikorunových komínkách.
Boženko, já bych zašel s klukama na pivko, nemáš nějaké drobné? … konečně nějaký pozitivní dotaz
Vrazím ruku do plechové dózy, zahrkám s ní, až zaléhá v uších a vytáhnu dvě dvacky.
Bude ti to stačit? … vysílám na Bořka pohled, otrávený jak indiánský šíp a je mi jasné, že nebude, ale Bořek se tváří tak šťastně, jako by s tím měl v plánu platit za celou hospodu.
Koupil jsem ti DVD Chalupáři, víš, že já to moc nekoukám takžééééé …. dostanu 50,- kč! …opět hrabu pro drobné, jasně, že na to nekouká, protože jen dosedne tak spí.
Božka, já jedu na ten pracák, dej mi nějaké kováky prosím,víš tam do toho parkovacího automatu! … bych asi měla říct, že do parkovacího automatu u pracáku Bořek vráží peníze už dlouho, ale pracák do nás nevrazil ještě ani korunu. A takhle bych mohla pokračovat do aleluja.
Takže můj milej zlatej nezaměstnanej, já jsem sice valorizovaný důchodce, ale žádná dojná kráva.
Tak už mě prosím neser a koukej se už konečně rozhodnout, jestli budeš ministr nebo prezident, ať si trošku polepšíme a já můžu brát důchod aspoň v padesátikorunách.
Změna je přece život, ne?