. . . naštěstí to neplatí vždy 🙂
Jak se říká, nic Tě nerozveselí víc, než neštěstí toho druhého a tak jsem měl včera co dělat, abych se smíchy nepotrhal…Kamarád k nám přivezl auto do servisu a po cestě, když jsem ho vezl domů spustil:
Tak jsem k Vám jel rovnou z domova (domovem rozumějte vesnici s jednou hlavní silnicí), přijedu si takhle od Prahy, projedu celou vesnici zahnu k nám jdu si pro servisní knížku, jenže se zakecám s mamkou a tak jen vyložím nákup a odjíždím, vyjedu zase nahoře a při projíždění skrze celou vesnici si uvědomím, že nemám servisní knížku, tož to zase odbočím a jedu si pro ní domů, tentokrát už nezapomenu a tak konečně vyrážím k Vám, projíždím opět celou vesnici a na konci mě zastavují policajti . . .
Co Ti budu povídat, vyfotili mě !
Třikrát !!!
… prý pane řidiči jestlipak víte čeho jste se dopustil? A hned 3x koukám ! To máme jednou 59, jednou 57 a nakonec 56 kilometrů v hodině ! Tak co s Vámi ?
Tak jsem jen zachroptěl, že mě auto živí… že jsem se potil jak vrata od chlíva říkat snad nemusím!
3x stejný přestupek, to už je recidiva a to už na odebrání řidičského oprávnění skutečně je…
V tu chvíli se o mě pokoušel infarkt!
… ale měl jste snahu se zlepšovat a tak to pro tentokrát budeme řešit domluvou.
A poděkováním… My jsme ten radar teprve zaměřovali.
Nashledanou, pane řidiči.