Už to zase začíná….

Už zase hledám problémy tam kde vlastně vůbec žádné nejsou

Letos jsme se konečně dočkali.
U nás doma se peklo na vánoce.
Slovo peklo bych nahradila slovem připalovalo, ale nechci předbíhat událostem. Do pečícího teamu byla povolána maminčina kamarádka o kapánek zkušenější cukrářka než máti.
I když vlastně kdybych to měla srovnávat podle mamky , byla kamarádka profesionálka.Slovo dalo slovo, sepsala jsem jim seznam ingrediencí podle jejich představy co vlastně hodlají tvořit a holky se vydaly po nákupech.
Den „D“ byl stanoven na čtvrtek.
Já už si díky předešlým zkušenostem rezervovala místo hodně daleko od kuchyně z dosahu všech pohledů a s minimálním doslechem.
Připravila telefonní seznam číslem počínaje záchrankou a konče hasiči,nevycházejíc ze střehu, připravená včas zasáhnout.
Katastrofa byla v dohlednu.

Děvčata se do práce vrhly s takovou vervou, že jsem se nestačila divit.
Když jsem se ráno vydrápala z postele a ještě celá pomačkaná jsem dorazila na místo činu, už seděly u kávy a těstíčka se chladily v lednici.

Čím více se hovor točil kolem emancipace žen, tím rychleji jsem snídala a pospíchala co nejdál z doslechu.
Už vyřešily problémy všech kolegyň v práci za celou jejich kariéru, probraly vánoční dárky, vyměnily si pár zajímavých receptů a těsto chladlo a chladlo a čas běžel a běžel …..
Až jsem zaslechla bohulibé „ Jdeme na to“
Přitiskla jsem seznam čísel pevně na prsa, nelibé tušení mě hlodalo jako červotoč. S mojí mátí nikdy nejde nic bez problémů.

První na řadě byly pracky, byt provoněl hřebíček a skořice.
Zvýšená teploty trouby signalizovala přísnější stupeň kontroly, prodrbaný čas začínal chybět.

Mírně připálené pracky i vanilkové rohlíčky zachrání vizážista – cukr močka.
Nezbytné a tentokrát i dokonalé maskování pro trošku nepovedené dílo.¨
Ovšem linecké cukroví na první pohled připomínalo vánoční perníčky. Když holky v kritické chvíli řešily ne zrovna dokonalou výchovu dětí jedné známé.

Nejtmavší kousky z nejtmavších posloužily k výrobě rumových kuliček.
Těch budeme mít letos nejvíc.
Jestli to nebude tím, že se nepečou.
A mamina? Zříká se veškeré zodpovědnosti.
Vždyť přeci ta trouba „Stojí úplně za hovno“

Vánoce budeme mít letos jako každý rok.
Konferenční stoleček bude zdobit tác plný kupovaných zákusků.

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo strůjci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *