Stříkej!

…..a on stříkal …. a jak!!!!!

První láska, první pusa, první milování,první facka.
Všechny tyhle věci a spousty a spousty dalších co byly někdy po prvé mají někde hluboko v nás svoje místečko.
Já si po dnešku k těmto všem svým „poprvé“ přidám ještě jednu vzpomínku. Na první letošní sníh.asně ráno, ještě nebylo tak docela zřejmé jestli prší nebo sněží. Oba živly mezi sebou vedly neúnavný zápas. Chvilku to vypadalo, že prší a za pár minut vše přikrývala bílá sněhová peřina. Leč výsledek byl z obojího stejný.
Kam oko dohlédlo břečka, kaluže, voda a sníh a zase voda.
Stojím na chodníku pod deštníkem velkým jako autobusová zastávka. Čekám. Můj osobní řidič jen parkuje. Jsem v bezpečí.
Tedy aspoň jsem si to myslela.

Najednou se zablesknou světla a na stejné parkoviště míří další brzký návštěvník zdravotního zařízení.
Zřejmě, když mě spatřil na chodníku dostal strach, že už bude přinejmenším druhý a přitlačil plynový pedál k podlaze. Auto nabralo otáčky a proletělo kolem mě rychlostí zvuku.
Ovšem louží.
Nešetřila jsem slovy ani chválou.
Na takový mohutný ranní střik je opravdu zapotřebí narazit na pořádného VOLA.

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo trable. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *