Štefanovy árie

Tak nevím jestli jsem dobře udělal…

Tak nevím jestli jsem dobře udělal, když jsem Boženku se Štefanem seznámil. Do té doby to bylo takové moje tiché děvče a teď mám pocit, že se mi ztrácí a má ke Štefanovi čím dál víc a já jak jsem ho dříve obdivoval ho pomalu, pomalounku začínám nesnášet…
A přitom se to všechno semlelo celkem nevinně…
Vzali jsme letos nějak zodpovědněji přípravu na Vánoce a dárky jsme tedy pro naše rodiče začali shánět již teď. Víceméně to bylo klasické nakupovní na které nejezdím moc rád, ale Boženka tentokráte nakupování pojala takto svátečně a já neměl na výběr, jel jsem taky.

Nemělo cenu držet se někde vzadu, pokud jsem nechtěl strávit den tlačením vozíku musel jsem aktivně převzít otěže hned na začátku…
„Jedeme k hudbě!“ zavelel jsem.

Všichni čtyři naši rodiče mají rádi konzervativější styl hudby a tak po chvilce pátrání mi padají očka na cédéčko Štefana Margity, kteréh si čas od času rád poslechnu a povidám:
„Znáš to..?“
„Ne ééé…“
„Tak to musíš slyšet!“

A tak to Boženky slyší.
A slyším to i já!
Už 10.den v kuse poslouchám jen ááááávéééé maríííííííááá a mám dojem, že 11.dne se již nedočkám…

Své postěžování zakončím ovšem stylově a to názvem jedné skladby z onoho cédéčka…

Bože, tohle jsi chtěl?!?

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *