Pozor na ně

…nebo poteče krev!

Nevzpomínám si, že by se moje máti, kdykoliv jde do města, zapomněla zastavit ve své oblíbené masně a nekoupila by si její milovaná krvavé jatýrka.
Ani včera nezapomněla.
Pokoupila vše v počtu větším než malém a hodila nákup do své hadrové tašky, pokračujíc v stereotypních pochůzkách. Sociálka, banka nějaký ten butik a na závěr opět pravidelná cukrárna s čekající zmrzlinkou a zákuskem.

______

A pravděpodobně někdy v tuhle chvíli se to všechno cestování v papírovém obalu uzavřeným jatýrkám přestalo líbit a začala jednat.
______
Jen co mamina dosedla na zahradní posezení, odložila tašky jako pravá dáma na židli za vlastní zadnici, už u ní byla obsluha.
Dlouho jí nezdržela, protože jako jindy málokdy, tady přesně věděla, co chce:-
„Dva kopečky vanilkové a harlekýna.“ zahlásila svou rutinní objednávku.

Ani na objednanou dobrotu nečekala dlouho, servírka byla rychlá a velice vnímavá, ovšem když pokládala zákusek na stoleček, ztuhla v obličeji.
„Proboha, paní, není vám nic? Vy krvácíte!“ vyjekla zděšeně.

Mamina se rychle ohledala a vylekanou dívčinu okamžitě uklidňovala:-
„Ježiši, to vůbec nic není…“ a bodře dodala „…mně krvácí jen játra.“
Mamina ale zůstala nepochopena a dívka již bledší než protější zeď zděšeně vykřikla:-
„Vám krvácí játra? Můžu vám nějak pomoct?“ a nečekajíc na odpověď rychle dodala „Zavolám rychle pomoc. Sanitku!“
Než se mamina vzpamatovala, servírka se už hrnula někam dozadu, aby byla okamžitě zpět s mobilním telefonem v ruce.

Maminu oblil studený pot a popadla panika.
V pudu sebezáchovy vystartovala od stolečku zabránit katastrofálnímu nedorozumění a v duchu si přehrávajíc scénáře různých trapasů ze vzniklé situace přestala vnímat své okolí.
To se ji stalo osudným.

Škrtla o sousední židli, která se převrátila. Ztratila balanc a už ležela vedle ní.
To už ovšem přicházející servírka líčila celou situaci do telefonu a k tomu volala na pomoc všechny své kolegy.

V tuhle chvíli byla mamina situací již pohlcena a plně se ji odevzdala.
To ovšem jen posílilo mylný odhad obsluhy a ti maminu obratem nabrali odnášejíc ji někam do soukromích prostor podniku, kde jí uložili na pohovku a všemožně uklidňovali tím, že opravdová pomoc už je na cestě.

Sanitka přijela tentokráte bohužel opravdu rychle…

Když se po pár minutách celá věc konečně vysvětlila, bylo už kolem cukrárny lidí jako na koncertě Kabátů.
Každý se hned zvědavě ptal andělů v bílém, cože se to tu stalo a kdo že umřel, ale ti neodpovídali, neboť se právě rvali smíchem, až se za břicha popadali a mamina na ty všechny právě na ni ukazující prsty vztekle dohlížela a počítala, kolik, že ji ten planý výjezd bude stát.
Od té doby se u nás ve městě změnily dvě věci:

Tak zaprvé, cukrárna, do které už mamina nechodí, vážně uvažovala o přejmenování na cukrárnu „U Krvavých jater“…

…ale především, od té doby kdykoliv mamina sedí u svých milovaných jatýrek, je slyšet tichoučké slabounké úpění a vůbec nikdo neví proč…

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo strůjci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *