Pořád mě bili!

Prožíváme své sny…

Boženka:
„Dobré ráno, já se dnes probudila z tak škaredého snu, že s Tebou nebudu raději celý den ani mluvit! FUJ TAJBL!“
Bořek:
„No to mi povídej. Já mám tak živé sny! Ještě dlouho po probuzení mi připadají reálné. Pokud napřiklad ve svém snu utrpím průstřel nohy, mám ještě dlouho po probuzení potřebu zastavovat si krvácení a po zbytek dne kulhám. Bourámli, tak před usednutím za volant kontroluji pečlivě celé auto, když nic nenacházím tak zkontroluji i brzdovou kapalinu, protože tu mi ve snu někdo vypustil.
Neboj, nemám tak morbidní sny pokaždé. Mám i ty hezké, po kterých se pak culím celý den i když vlastně pořádně nevím proč. Je to zvláštní, ale ty příjemné sny mám vždy rozmazané a z paměti se mi vytracejí na můj vkus tuze moc rychle.“

Boženka:
„Hmm“

Bořek:
„Dneska si svůj sen pamatuji celkem ostře.
V jednom kuse mě mlátili, bili a vůbec mě nešetřili.
Já ani nevěděl proč!
Chtěl jsem utéct a neměl kam. Ještě teď jsem celý rozmlámaný a čekám, kdy mi naběhnou modřiny, kterých bude spousty.

Boženka:
„Dobře Ti tak, smilníku jeden!
V mých snech mi tohle dělat nebudeš, proto si dostal!“

Hned je mi líp! Už vím, že mě nebili pro nic za nic 🙂

 

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *