Nevyzpytatelný bagr

Máte vysoké sebevědomí? Pak poslouchejte za dveřmi!

Jednoho dne se Bořek ocitl v předsíni v takové tichosti, že ho jeho Boženka, ale ani její kamarádka nezaznamenaly a nadále se tak nerušeně věnovaly štěbetání. Bořek tak mohl zaslechnout větu, která probudila jeho zvědavost a započala tak rozhovor, spíše monolog, na jehož konci si bude rvát vlasy a v duchu si nadávat, proč jen při příchodu domů nedupe jak slon, aby byl slyšet na sto honů…

„Začíná teplo a ten můj lenoch z povolání jistě zase začne sportovat…“ po významné pauze Boženka smíchy vyprskla „…nebo se o to aspoň pokoušet.“
„Představ si, že v zimě chodil na fotbal a hned poprvé se vrátil s koňárem na rameni. No on u toho snad běhá po čtyřech, napadlo mě hnedle, ale i z toho mě vyvedl, protože mi ukázal i polovyvrknutý kotník. Pak začal zkoušet plavat. To mu docela jde, protože se mnou se topí v průšvizích co chvíli, takže šlapat vodu on umí, ale zapomněl si brýle a já ho dva dny vodila po bytě, jak slepce, protože mu prý chlor v očích nedělá dobře. Komu taky jo, že? Zaplať pánbůh, že už je to teplo. Teď nás čeká už jenom téměř bezproblémový volejbal. To se mu zatím nic nestalo, jen vždycky přijde a říká, že má nevyzpytatelný bagr, prý, ať dělá, co dělá, nikdy přesně neví, kam po jeho bagru odletí míč… Tak mě tak napadá, že on je tím pádem vlastně i nevyzpytatelný ožrala, protože po tom volejbale ho to ne vždy zavane přímou cestou domů, co bych Ti ale vyprávěla, však to znáš z domova taky…“ následoval společný ženský smích.

Bořek se šel ven učit dupat…

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *