Musím už vyskočit!

Stáří a moudrost patří k sobě… Bohužel ne nutně a už vůbec ne automaticky.

Je tomu už hezkých pár let, co jsem koukal na jeden dokument, kde vystupoval i pan Munzar. Herec, automobilový závodník a nejen to samozřejmě tam mluvil v době, kdy se ještě aktivně účastnil automobilových závodů. Ač ve věku hodně nad padesát tam pronesl větu, kterou mám neustále na paměti.
Až pojedete autem a budete mít pocit, že umíte řídit jako pánbůh, tak se odpoutejte, otevřete dveře a vyskočte…
Rozhodně si sami a hlavně okolí ublížíte daleko méně, než kdybyste pokračovali dál.

Čas plynul a já si uvědomoval, že tato rada se nemusí nutně vztahovat pouze na řízení auta. Je to pravidlo pro život.
Vždy když už mám pocit neporazitelnosti si natluču čuňu jak jen to jde. Znovu se pak sbírám už s pokorou a respektem.

Stále však kolem sebe potkávám lidi, kteří jsou prostě borci. Na všechno mají svůj názor, který vnucují ostatním a jsou přesvědčení o jeho správnosti a své neomylnosti. Po pádu, který se jim nevyhne ukazují na cizí chyby a omyly, povyšují se nad ostatní a v neposlední řadě je soudí a odsuzují…
Hazejí kamenem, jsou přeci bez viny…
… a čím jsou starší, tím je to s nimi těžší.
Ona se totiž z mladého telátka může vyklubat moudrá sova,
anebo taky stará kráva.

A já je potkávám v životě.
Vídám je v televizi.
Čtu je v novinách…
… a to i v damoklích.

A teď mě omluvte. Musím už vyskočit!

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *