Medikament

kdo hledá najde, kdo najde zvítězí….

Každý z nás na tomto světě přináší svou trošku do mlýna.
Já jsem byla zřejmě předurčena k tomu, abych držela nad vodou celou ekonomickou situaci farmaceutických firem.
A já se taky činím, se mnou žádný výrobce léků rozhodně nezkrachuje.
Asi budu vážně nemocná, protože denně spolykám tuny prášků, některé beru pravidelně, některé se mění a pozor některé na mě doslova zkouší, jako na laboratorní opici.
Páni mudrcové totiž zjistili, že mé mozkové impulzy nejsou správně předávány po nervových drahách ke svalům a čas od času se stane, že sebou v záchvatech mlátím o zem jako vozembouch.
Ukázalo se, že běžně používané léky mé mozkové impulzy doslova ignorují, natož aby je poslouchaly.
Můj věrný a zoufalý neurolog se tedy odvážil k opičímu pokusu.

„Zkusíme to změnit a uvidíme“
Léky užívat podle přesného popisu a doufat, že budou kompatibilní jak s impulzy tak s mozkem.
Po 10 dnech poctivého užívání – testování a dvou epileptických záchvatech, jsem si dnes pozorně pročetla příbalový leták.

Charakteristika léků je naprosto stejná jako u všech předešlých.
Nežádoucí účinky jsou taky naprosto stejné, jen v koutku se krčil dodatek.
Poruchy pocitového ladění, deprese, chorobně pokleslé nálady.

Už vím proč s sebou mlátím o zem vesele dál a proč pláču i u pohádky Princezna ze mlejna.
…. . . ale život je dlouhý a já ten „svůj“ lék jistě najdu včas!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *