Lepší už to nebude?

Kdepak, protože není dne, kdy by jeden z těch dvou nezaplakal…

Stará televize ještě nedosloužila, ale nová už stála v předsíni a Boženka i po těch všech zkušenostech s technicky nadaným Bořkem natěšeně zavelela:
„Tak šup, šup, rozdělat, vybalit a už ať hraje. Večer nám dávají růžovku.“

Slovo „nám“ má trochu jiný význam, neboť Božence dávají růžovku a Bořek tak má chvíli volna, ale to jsme trochu odbočili od toho všeho rozdělávání, vybalování a instalace…
Popis instalace televize na zeď by vydalo jistě na samostatný příběh být to jako obvykle, ale tentokráte všechno klaplo tak, jak mělo a moudří již vědí, že pověstný zádrhel tedy přijde o chvilku později.

Boženka netrpělivě koukala na Bořka a sledovala všechno jeho počínání až do chvíle, kdy televize poprvé blikla. To už uchopila ovladač do ruky a počala s ním zápasit, zatímco Bořek stále klečel na kolenou pod televizí a snažil se pochopit změť kabelů. Po chvíli Boženka otráveně sáhla po návodu a začala ladit televizi, což v době digitalizace proběhlo opravdu rychle.
Závěr však byl hrozivý:
„Je to rozmazaný! Prodali nám špatnej kus! Já chci zpět svou televizi…“ bědovala Boženka lítostivě.

Bořka polilo horko při představě přemísťování televizí tam a zase zpátky a počal bez mrknutí oka na televizi raději urychleně zapojovat všechny kabely všemi možnými kombinacemi, takže televize hrála, pak šuměla a pak zase naskočil obraz, ale Boženčin pláč neustával, protože obraz byl rozmazaný a byl a byl a byl!

Mohli bychom klečícího Bořka v zápalu kabelového boje a lítostivou Boženku pozorovat jistě ještě dlouho, ale to už přišla zachránkyně v podobě do příběhu nezasvěcené Boženčiny maminky, která ten dokonalý zoufalý zmatek nevědomky ukončila obdivnými slovy:
„Tedy to je obraz!“ poté koukla na rozlítostněnou dcerušku, protože zaslechla něco z jejích nářků, chlácholivě ji doporučila, ať si vezme brýle.
A vskutku, obraz byl rázem jako lusk!

Boženka se ten večer koukala na růžovku s maminkou.
A Bořek?
Ten si zatím někde v koutku ledoval otlačená kolena…

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *