Kolo štěstí

Někdy se dokážu radovat z takových maličkostí, až mě pak dodatečně polívá horko, při myšlence, co se vše mohlo stát…

Včera jsem měl hektický den. Mnoho starostí a málo času, ale i přes to všechno jsem si plánoval už od rána udělat malou radost návštěvou Mountfieldu a hlavně…
Zatočit si kolem štěstí!
Dorazil jsem do práce a od rána jsem se viděl u kola štěstí. Vše jsem dělal automaticky a v hlavě se mi neustále točila myšlenka kolikpak si asi vytočím. Mezitím jsem byl v bance, na finančním úřadě, na katastrálním úřadě, navštívil jsem notáře, vyzvedl smlouvy, natankoval benzín, přivezl smlouvy, vynechal oběd, odvezl smlouvy, nechal si vyměnit baterku v hodinkách a přitom všem jsem jen myslel na kolo štěstí…

A nejdnou jsem tam stál!
V euforii jsem vystoupil z auta, zamykám a …
TELEFON!
Tak to teda ne!
Telefon už nezvedám, beztak bych se nebyl schopen soustředit na volajícího, vypínám zvuky a konečně vcházím do svého celodenního snu.

V rychlosti jsem pobral vše, pro co jsem přijel a pospíchal k pokladně odkud jsem byl odkázán ke kole štěstí.
A už se toči !
Spomaluje.
Právě se protočila 100% sleva a já nejsem daleko od infarktu.
Nakonec je to krásných 20%, což je PLNÝCH 88,-Kč slevy.

Odcházím s pocitem vítěze a mám pocit, že mi úsměv od ucha k uchu dnes již nic nevymaže.
A přeci!
A byl to hned první pohled na auto.
Zapoměl jsem klíčky ve dveřích a kdokoliv z nekonečně velkého parkoviště si mohl cokoliv vzít, nebo odjet s celým autem.
Ale co, hlavně, že bych ušetřil 88,-Korun.

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *