Kdo umí, ten umí!

Čas otupí veškeré strasti života a nakonec se zasmějete i příhodám o kterých jste si to nikdy nemysleli.

Boženčin tatínek byl velký srandista a většinu svých vtipů stavěl na svém charismatu, tedy na tom, že vypadal a on jím skutečně i byl, jako důstojný pán, kterému je nutno věřit vše, neboť inteligentní lidé mívají pravdu přeci vždy.Opak byl pravdou.
S vážnou tváří Vám byl schopný napovídat takové hlouposti, že jste se jen později nestačili, když už bylo nepopiratelné, že jste se stali jeho obětí, divit, na jak velký špek jste mu skočili.

Inu, kdo umí, ten umí a Boženčin tatínek vskutku uměl!
Ovšem mimo těchto vysoce sofistikovaných praktik, jak udělat z lidí oběť jeho nástrah, ovládal i ty vyloženě manuální.

To třeba jednou, když si s Boženkou zrovna procházeli pro jejich okolí nepochopitelným obdobím neustálého hašteření, nebyl v noci líný a zastavěl Božence vchodové dveře dlažkami. Ráno pak, kdy vezl Boženku do práce, vstal o hodinu dříve, ustrojil se, nasadil uspěchanou tvář a venku před dvojdomkem mocně zatroubil.
Boženka vykoukla a celá splašená se jala do dohánění zaspání samozřejmě s tím, že nakonec vylítla z baráku, jak střelená, dopadla ovšem sražená, neboť ani dlažky hlavou neprorazíte.

Její, v té době šedesátiletý tatínek, se mohl venku potrhat smíchy.
Tak přesně takový byl…

A v tomhle duchu se nese i jeho pobývání na věčnosti. Jednoho dne se totiž vrátila Boženčina maminka z hřbitova a zdravě naštvaná povídá:
„Ten Michael už mě fakt štve! Celej život se mi doma odkopává a já ho neustále přikrývám a teď, kdykoliv přijdu k jeho hrobu, tak je celej rozrytém. On se mi odkopává i tam!“

Není to krásné, když na Vás nejbližší vzpomínají s úsměvem na tváři?

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo strůjci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *