Kde to jsme ?

To je přeci jedno, hlavně když jsme spolu . . .

Boženka je výjimečná žena.
Umí číst v mapách.
Vždycky mi to tvrdila a já ji věřil, protože jako důkaz předhodila argument, který byl prostě nenapadnutelný a konečný:
„Neztratila jsem se ani v Londýně!“.Ke konci roku nás známí pozvali na chatu a my pozvání přijali.
Chata ležela v kdesi mně neznámých Beskydách, avšak dostali jsme přesnou adresu a nic mi tak nebránilo v pohodlném usazení k volantu a bezstarostnému vyražení kamsi do neznáma.
Měl jsem přeci vedle sebe Boženku s mapou !

Boženka pečlivě sledovala cestu prstem v mapě i v době, kdy jsem jel ještě po známé cestě a já na ní byl pyšný jak je pečlivá a šikovná.
Dojeli jsme tímto způsobem až pod Beskydy.
Na první křižovatce se směle Boženky ptám:
„Doleva, nebo doprava?“
Odpovědí mi byla nevinná otázka:
„A kdepak jsme?“
Znejistěl jsem !
Koukl jsem do mapy, kterou Boženka tak pečlivě držela a nestíhám se divit, vidím Šumavu !

Dnes už to všechno vím . . .
Boženka je výjimečná žena i když neumí číst v mapách a v Londýně se neztratila především proto, že je tuze krásná a dokáže zoufale plakat na objednávku a to zvládla i před tamějšími policisty, kteří ji v záchvatu nutnosti ochránit tuto mladou ženu vždy zavezli kam právě potřebovala . . .

Na chatu známých jsme dorazili v pořádku, protože jsme jeli spolu a to je pak jedno, kde jsme 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *