Kam to proboha stříkáš?

aneb Stříkám kam chci a co chci!

Zahrada je krásná věc, ale aby vzkvétala do krásy, musí to člověk jednak umět a pak taky pro to musí mít cit.
Vášnivé zahradnici, mojí máti, se ovšem nedostává ani jednoho…Každé ráno okukuje sousedovu skalku přes plot a jen zasněně vzdychá. Soused je důchodce a kdyby nebyla v noci tma, tak by nechodil ani spát a zahradničí a se vším tím hnojivem, kypřením a nevím čím ještě vším, není divu, že mu rozkvete i zapomenutý zapíchlý rýč v zemi.
Ale mamka je bojovnice, ta se bez boje jen tak nevzdá.
„Copak to stříkáte? vyzvídá s nataženým krkem přes plot jak žirafa.
„Mšice, sousedko! Letos jich ale moc není, to jindy touhle dobou už mám všechno poseté.“
Mamina okamžitě kontroluje vše, co u nás zázrakem vyrostlo a rádoby zkušeně pokřikuje:-
„No jo, máme jich kdovíkde všade docela dost, taky to postříkám.“

A tohle chování je pro moji máti typické…

Na jaře soused stříkal padlí na růžích.
My růže nemáme, ale padlí bylo údajně všude kolem nás v hojné míře a tak jsme stříkali tedy taky a když soused hubil slimáky, my jsme nebyli pozadu.
Jen ta naše zahrada za tou sousedovou pořád ještě trošenku pokulhává.

Tímto bezhlavě kopírujícím způsobem se nám nahromadilo v zahradním domečku tolika postřiků, lahviček s výživami, nebo s jedy, že už se v tom dneska ani prase nevyzná, natož moje mamina, vášnivá zahradnice.

A tak zákonitě muselo přijít to, co prostě přijít muselo.

Letos mamina vzala péči opravdu zodpovědně a samostatně.
Na souseda se neohlížela a vyrazila do boje o nejkrásnější zahradu v kraji.
Namíchala si sama roztok na slimáky, na padlí i na plíseň, k tomu všemu ještě roztok na výživu kořenů a počala stříkat všechno, co ji přišlo pod ruku, jenže to s těmi lahvičkami pomotala…
Slimáky teď živí roztokem na padlí i plíseň.
Plíseň spolu s padlí zase vlhčí postřikem na slimáky.
A mšice?
Mšice krmí roztokem na kořeny.

Naše zahrada jde pomaličku, ale jistě do prdele.
Co bylo zelené a kvetoucí rezne a umírá.
Co bylo živé a škodlivé, sílí a vesele se množí.
A co přeci jen nestihne zničit chemie, dorazí mšice a slimáci, toho jediného máme opravdu na rozdávání…

Nechcete ?

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo strůjci. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *