Je to jiný svět

Dětský svět je nevyzpytatelný a nepředvídatelný a nepomůže Vám ani, že jste sami ještě častokrát dítětem, protože to si jen možná pro omlazení rádi myslíte.Přišel krásný den a já zase s radostí spolu s Boženkou vyfasoval dvojčátka k hlídání, ale tentokráte kluci nebyli k uhlídání, nestačila jim ani zahrada a koupání v bazénu považovali za „nu-ůůů, nu-tůůů a nu-důůů“ dohromady.
Boženka tedy zoufale, ale mocně zavelela k odjezdu na výlet.
„Hulááááá, hulááá.“ předháněli se oba, kdo se bude radovat více.

Vyjeli jsme po skromných přípravách klikatící se silnicí směrem ke kopcům, pod kterým jsme narazili na první z šesti tiráků před námi.
„Honzinkóóó, přejéééď!“ ozvalo se svorně zezadu a já tomu hecování od těch mrňat podlehl.
Se vší bezpečností s ohledem na jaké poklady to vezu, jsem začal předjíždět jeden za druhým. Cesta se klikatila, zatáčka stíhala zatáčku a rovinek, kdy nejelo v protisměru žádné auto, bylo poskrovnu.
Kluci ale jásali a hnali mě tak vstříc jasnému vítězství nad těmito králi silnic.

Chvilku po tomto vrcholu se oba poblinkali, Boženka k tomu neměla daleko a museli jsme zastavit. Nastala očista a já po očku sledoval jak nám tirácí berou naše prchavé vítězství, které jim už narozdíl od nás nikdo nesebere, neboť profesionálním řidičům se za volantem asi špatně nedělá.

Tímto pro nás výlet skončil.
Kluci se chtěli koupat a my to díky teplotám kvitovali, ale i přes tuhle lapálii hodnotím výlet jako velice vydařený, protože víte vy co?

Kluci u Formule 1 už nekřičí
„Šumááák, Šumááák“
ale hezky pěkně
„Honzinkááá, Honzinkááá“
a za to ten výlet opravdu stál!

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *