Jak do novin?

Lehce! Stačí být v pravý čas na pravém místě . . .

Nápor a vyčerpání z vypisování rozličných daňových přiznání snad už zcela doznělo, ale vzpomínky na jejich, jak se honosně říká, podání ještě nikoliv.
I letos jsem perlil a některé fronty si s láskou vystál i dvakrát. Rád to vysvětluji tím, že nejsem profesionál, ale pravda je, že jsem nepoučitelný a pokyny pro vyplnění při velké únavě s chutí ignoruji.

Svým způsobem ty fronty vystávám opravdu s láskou, protože, ač je kolem spěch a stres jakýkoliv, frontu to nezajímá a totálně Vás zastaví na ji libovolnou dobu.
Už jsem se s tím naučil vycházet, ono Vám totiž nic jiného ani nezbývá a ve frontách upadám hluboko do svých vzpomínek, kde si přehrávám úsměvné zážitky a tak se kolikrát k pohoršení z nepochopení ostatních nevědomky i usmívám…

A to je právě to, možná díky tomu si mě nějaká fotografka pracující pro nějaké noviny loňský rok vybrala pro ilustrační fotografii,se kterou jsem souhlasil. Říkala mi, že se v novinách asi ani neobjeví, má jich už asi 200 i z jiných Finančních úřadů…

A řeči plynou a voda teče, já v těch novinách byl…
Na první stránce s širokým úsměvem a s dovětkem:
Lehkomyslní a bezstarostní lidé nechali podání přiznání opět na poslední chvíli.

Baba, zabít ji málo!
…ale pořád jsem dopadl lepe, než můj kamarád, co o loňských Vánocích zdobil rovněž úvodní stránku noviny s opálením ze solária a s až ne moc inteligentně vypadajícím širokým úsměvem u kufru svého auta s pomeranči v jedné a banány v druhé ruce a s dovětkem u fotografie:
I sociálně slabší ústečtí občané budou mít o Vánocích na štědrovečerní tabuli hodně exotického ovoce.

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo trable. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *