> > > > Zaplatit Použít Vyhodit

28.07. 2008
Komu se nelení, tomu se zelení.

Předpověď počasí na následující týden byla více než nevalná. Mamina vydala povel.
Zakrýt bazén, vytáhnout kabel od fitrace z eletriky a čekat na příznivé počasí.
Zhuboka jsem se nadýchla k protestu. To bylo ovšem jediné co jsem udělala. Než jsem stačila něco říct, máti mě propíchla pohledem jako otrávený šíp Siuxů.
Hlavou mi prolítla myšlenka:
Srážka s blbcem na obzoru, drž hubu a nepleť se do toho.

Tak se i stalo.
Bazén měl volno. Co se ovšem dělo pár dní pod tou plachtou už takové volno nemělo.

Ještě teď se nemůžu ubránit škodolibému úsměvu, když se počasí umoudřilo a mamina usoudila, že je zase ideální doba na domácí koupáníčko.
Zapnout filtraci a honem srolovat plachtu.
Mamina už netrpělivě přešlapovala u okraje bazénu, namazaná, lesknoucí se jako psí koule s lehátkem v ruce.
Chtíc vystavovat své tělo slunečním paprskům na vodní hladině.

Co to je? ...přeřušila její věta tázací kulometnou palbu vět rozkazovacích. Čímž nás absolutně zaskočila, na něco takového nejsme ani zvyklí, tudíž na to ani neslyšime.
Není proto divu, že její otázka zůstala bez reakce.
Pane bože, co s tou vodou je ??? ... pronesla tentokráte už důrazněji a hlasitěji
Vždyť to je močka!!!
Pohledy všech přítomných padly na vodní hladinu.
Ne mami, to není močka, to je řasa .... nemohla jsem otrhnout oči od brčálově zeleného bazénu.


Použít Zaplatit Vyhodit

Co s tím budeme dělat? ....pronesla zoufala matka. Zajímavé, že v nouzi mluví vždycky v množném čísle. Ovšem u povelu nefiltrovat byla skálopevně jednotná.
Opět jsem nabrala dech a tentokrát bohužel stihla říct i vlastní názor.
Já bych to vypustila, pořádně vyčistila a napustila znovu.
No jak jinak, znovu mě zasáhl jedovatý šíp rovnou mezi oči, dokonce i s dobrou radou, abych se vydala do světa a přivedla domů ještě jednoho takového blbce jako jsem já.
Přes veškeré zpochybnění rodičovství, schody DNA možném uznání záměny už v porodnici byla voda v bazénu nadále zelená.

Přece nevypustíme 18 kubíků vody jen tak do prdele, protože je to zelené
Víš kolik by stálo napuštění nové... městské? ...vyprskla na mě z takové blízkosti, že bych mohla vyjmenovat skladbu její snídaně. To musí jít jinak, mazej se podívat na internet a zjisti co to bude chtít za chemii. ...zavelala mi víc než přísně k odchodu.

Internetové informace byly víc než jasné. Chlór šok, ALG, Flukol filtrování a vysávání do aleluja. Suma sumárum 1 500,- Kč.
Touha opětovné křišťálově čisté vody byla mnohem silnější než kdykoliv jindy mamčina ekonomická rozvaha.
Vyrazila na nákup navíc s Mountfietďáckou vkladní knížkou, kterou mi po návratu několikrát omlátila o hlavu, protože moje výpočty byly samozřejmě o dvě stovky přehnané.

Začínám opravdu uvažovat o tajném testu DNA.


Vyhodit Zaplatit Použít

Následující týden byl parný.
Tropické teploty a tropické šílenství mé matky by v místech srážky strčilo do kapsy kdejaký hurikám, tajfun, tornádo či jiný katastrofický úkaz. Chlorování, fitrování, dezinfikování, vločkování nebralo konce.
Zkušený chemik by naši zahradu obmotal červenou páskou a prohlásil za nebezpečnou a zamořenou zónu.

Mamina přes den poctivě míchala chemické utrejchy a filtrovala. Přes noc kontrolovala jak to všechno klesá ke dnu aby to ráno během 2 minut vše rozvířila ve snaze vysát usazený kal.
Koupání bylo nemožné, stupnice na měření chloru už nestačila o hodnotách PH jsem neměla ani maličkou odvahu promluvit.
Aby toho nebylo málo v každém místě maminčiné poctivé likvidace řasy v bazéně nám krásně zlátne i trávník kolem něj.
To ale já ..nesvéprávná...hloupá...při vší své moudrosti komentovat rozhodně nebudu

Výsledek je ovšem takový, že po týdení terapii, utracených třináctiset kaček a nepřetržitého denního provozu čerpadla je voda v bazénu pořád úplně na hovno. Pokud máte doma zašlé střibrné nádobí nebo snad sbírku mincí, a rádi by jste tomu všemu navrátili ztracený lesk?
Neváhejte!!
Naše 18 kubíková nádrž se silným chemickým koncentrátem je Vám plně k dispozici.
Kam se na ní hrabe Cillit Bang.


Vyhodit Vyhodit Vyhodit

Až dnešní krásně sluneční, nedělní den mě přiměl napsat tohle storry.
Od rána sedím u okna a upínám svůj zrak na zahradu.
Především na klikatou hadici vedoucí od bazénu do kanálu. Nespočetněkrát už jsem jí přejela pohledem tam a zpět.
Ano, přesně tak. Celých 18 kubíků městského tekutého zlata proudí od časného rána rovnou do hajzlu.

Mé pozornosti neunikla ani flaška obyčejného Sava za pár kaček a připravený kbelík s hadrou.
Vypouštíme, budeme desinfikovat a napouštět znovu.

Škoda že jsem tuhle pravdu neměla už pře 14 dny.
Maminka se mohla dva týdny koupat v čisté a teploučké vodičce.
A co teprve kdybych si odpustili nákup drahé ošetřující chemie, mohli bychom si dopřát výměnu vody dvakrát za sezónu a to pozor ....!!!!
Dokonce ještě levněji než po Mountfieldové slevě s vkladní knížkou.
Mohla bych jí to dnes říct?
Copak bych jí to mohla udělat?

Já jsem přece dcera svých inteligentních a chytrých rodičů, jablko které nepadlo daleko od stromu. Dcera, která má všech pět pohromadě.
Nebude se nadychovat abych něco řekla, nebudu se tam dnes ani ukazovat, dokonce na nic ani nepomyslím.

100% jsem krev jejich krve ..... n


Komentáře




:) :( ;) :D chichotani super ahoj :p 8) tonebylja
:x coze souhlas nesouhlas premyslet prekvapen zmaten neaneane nemamslov totak

Jméno:

www:

email:

Pamatuj si mě.

Komentář projde před schválením kontrolou.
Děkujeme Vám!