Dej blbci funkci

…a napíše článek.

Ráno jsem vstal ani ne levou nohou, ale přímo levou rukou. Smůla se tak do mě radostně zakousla se vší vervou a už to jelo…Předvčerejší rohlík mě donutil kousnout se do jazyka a následně se polít horkým kafem. Nová žiletka mi upravila profil krku a neposedné dveře pak srovnaly můj palec, který asi zřejmě neodolal a s chutí si kopnul, ať se mi to líbí nebo ne.

Naběhlá žíla na krku mi tak v zrcadle hned z rána jasně dala najevo, že jsem svému okolí nebezpečný jen o trochu méně, než sám sobě a ačkoliv to Boženka dobře věděla, odvážila se promluvit:
„Tož hele, Bořane, mám nemocniční den. Vůbec tu nebudu. Je to celé na Tobě. Ohlídej to tu. Jmenuji tě tímto do funkce jediného správce.“ zavtipkovala závěrem.
Oči se mi podlívaly krví a dech se krátil skrze pevně semknuté čelisti.
„Hele ale slib mi něco! Když Tě vidím… Dneska nic nepiš, zapřísahám Tě!“
„Nebudu! Už nikdy nebudu nic psát!“ zavrčel jsem a Boženka se zkušeně vzdálila.

Sled následujících ranních činností až po samotnou cestu do práce si pamatuji jen matně, neboť jsem celý kolotoč zakončil pořádným břinknutím hlavy o pracovní stůl.

Vsadil bych se, že stůl od včera povyrostl minimálně o dobrých pět čísel.
A já mu za to děkuji!
Ona totiž pořádná rána v pravý čas osvítí nejednoho blbce.

Tož to sčítám a podtrhuji:
První blbec vymyslel lejstro.
Druhý blbec právě dopisuje článek.
A třetí?

No, mám úplně strach, co provedu příště, ale předem se omlouvám…

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo postřehy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *