Chlap dospělý

Tvor mýtický? Už od rána nikoliv!

Milá Boženko,
dnes ráno jsem se probudil a věděl jsem, že se to stalo.
Dospěl jsem!
Skromně musím přiznat, že to je holý fakt.Hned od rána si totiž plně uvědomuji chyby, které jsem tak často opakoval a rozpaloval tě jimi do běla, vzpomínám si i na vlaky, které v tento výbušný čas raději stavěly, když Tě viděly na přejezdech, ale to už je dávno pryč, od teď již budou jezdit na čas…

Jak jsem na to přišel, ptáš se ?
Inu, povím Ti to, byla jsi na mě vždycky hodná, milá, ke mně pak chápavá a tolerantní, takže není pochyb, že si to jistě zasloužíš.
Podíval jsem se na svět tvýma očima a uzřel jsem temnotu.
Přesněji informační temnotu, kdy ty nikdy nevíš, kde se objevím, odkud jdu, kam zmizím a kdy se vrátím.
O všem ses dozvídala dodatečně a přiznávám, chyba byla na mé straně, nechal jsem se ukolébat tvým předstíraným nezájmem…

Stačí tedy, abych Tě ovšem zavčasu informoval a budeme opět harmonický pár jako…
jako ještě nikdy.

Tož Boženko, od této chvíle můžeš všade hlásat, že žiješ s rytířem, či prvorepublikovým oficírem, zkratka chlapem, který umí plánovat a hnedle ti to ukáži…

Předem ovšem hlásím mrzení až do sobotního poledne, protože nemůžeme být spolu, ale tvůj unáhlený slib o pomoci mamince na zahradě nejde vzít zpět.
Na odpoledne si pak přesunu mrzení na oslavu dvojitých třicetin a vrátím se z nich značně smutný až v neděli.

Nevím, jen mi prosím přichystej polévku a prášek…

Tvůj Bořek, alias první rytíř!

Příspěvek byl publikován v rubrice Božence. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *