Cesta

I cesta může být cíl

Aut na silnicích přibývá a řidičem se tak stává skoro každý vlastník mobilního telefonu, který prý v České republice využívá 9 z 10 lidí nad 15 let, a proto stejně tak, jako potkáte příslovečného primitiva, který si telefon neztlumí ani v tom divadle, tak ho jistě potkáte v obdobné situaci i na silnici.Pravděpodobnost je vysoká.Minimálně každý pracovní den tak cestou do práce kroutím hlavou. Naučil jsem se totiž v autě nerozčilovat a tak udivené kývání hlavou je to poslední, co mi zbylo a zrovna třeba dneska jsem tou hlavou kroutil snad celou cestu, protože jsem měl to štěstí a narazil jsem na opravdu velkého pána silnic.

Dodávka, kouřová skla, turbodiesel a fungující klakson. Víc jsem si toho zapamatovat nestihl, neboť se kolem mě ve městě prohnal takovou rychlostí, až mu chodci uprostřed přechodu přednost dávali, za což je odměnil potroubením a zmizel v dálce, aby se mi zjevil o pár kilometrů dál, patrně už při jeho zpáteční cestě a vytlačil mě v zatáčce na krajnici.

Při rekapitulaci dnešní cesty jsem ho zařadil na pomyslné první místo před ignoranta červené, neznalého přednosti v jízdě a pána bez zpětných zrcátek a blinkrů a v této úvaze jsem minul policejní hlídku, která opět měřila našemu smrtelně nemocnému dopravnímu prostředí teplotu na přehledné, rovné silnici. Jistě měli úspěch i tam, ale v konečném důsledku je dopad na zlepšení stejný, jako kdyby přistihli vrcholného politika…

A přitom letos se stala cesta cílem už pro nejméně 441 z nás.

Příspěvek byl publikován v rubrice BoBo trable. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *