Čerstvě zaříznuté

z nepříjemných věcí se může stát možnost rozvoje sebe sama …..

Dnes jsem vybočila ze svého bavlněného,bikinového stylu a sáhla po tangách.Ale čert mi to byl dlužen,při každém kroku jsem se proklínala.
S každým dosednutím jsem se zvedala se strachem, nač jsem sedla.Každý krok provázel pocit,jako by mi někdo mezi půlky zasekl sekeru.
Ty nezvyklé pocity ve mně ovšem vyvolaly příjemné vzpomínky na mého dědu.Na dědu a na dobu,kdy ke každému vesnickému stavení neodmyslitelně patřil houf slepic,kdy dvorky zdobily kymácející se holubníky a v chlívkách kynuli pašíci.
Kolikrát jsem běžela před autem jako předvoj,než jsme k nim dojeli a rozháněla hejna hus z cesty,aby táta některou nesprovodil ze světa dřív,než bylo třeba.
Jako by to bylo včera,slyšela jsem dědův uvítací ceremoniál.

„ No to je dost, kde jste tak dlouho?Babička zařízla čerstvou kačenu k obědu!!“
Vybavilo se mi,jak se vždycky nenápadně vytrácel do spíše a lákal mě s sebou.
„Pojď,zařízneme si trošku domácího uzeného!!“
Plátkem to začalo a končilo to kousky, které připomínaly spíš brzdu pod vagon.

Cítím chuť i vůni toho slaného,kouřem prouzeného masa.Vidím ten spokojený dědův výraz,že je pořád co zaříznout.
Beru si z toho Bořku ponaučení!!
Půjdu s dobou a budu nosit tanga!!
Ten nepříjemný pocit si budu zpříjemňovat třeba tím,že Tě budu doma z práce vítat slovy :

„ No to je dost, kde jsi tak dlouho?? “
„ Mám pro tebe v tangách jednu čerstvě zaříznutou kačenu !!! “

Z Plzně Boženka

Příspěvek byl publikován v rubrice Bořkovi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *