Příběh o tom, co Bořkovi raději ani nevyprávím.
Domácí pohoda. Venku lije jako z konve. Já sedím zachumlaná v křesle do deky a čtu si. Moji fantazii na plné obrátky zaměstnává Harry Potter a Fénixův řád. Podvědomě vnímám i zvuk cinkající lžíce v hrníčku. To si mamina, pro změnu začtená do denního tisku, míchá kávu, jako o život .
Do toho všeho najednou nečekaná rána pěstí do stolu spolu s pronikavým:
„Kšššc!“
Opět nepřekonatelná!
22.03. 2009
Časem strasti slábnou
10.03. 2009
…a vzpomínky se začínají usmívat.
Odešel jsi ve spěchu.
Spousta vět zůstala nedopovězených. Fůra otázek nezodpovězených. Pozůstalé věci nedodělané.
Zůstaly nám slzy, samota, úzkost a zoufalství. S takovými ztrátami se člověk těžko smiřuje.
Odešel jsi ve spěchu.
Spousta vět zůstala nedopovězených. Fůra otázek nezodpovězených. Pozůstalé věci nedodělané.
Zůstaly nám slzy, samota, úzkost a zoufalství. S takovými ztrátami se člověk těžko smiřuje.
Oči ? ičO
15.11. 2008
Když pánbůh dopustí i můj otecko spustí.
Představte si muže konzervativního, seriózního, vybraného chování, upraveného příjemného vzhledu, zkrátka muže gentlemana s charismatem.
Takový je můj otec.
Nebudu zde rozvádět, že většina mých úchylek víceméně pramení z odpozorování jeho chování. Ono totiž, co jeden používá přirozeně, může na druhém vypadat leckdy směšně, zvláště pak s promile v krvi.
Nechci mluvit ani o tom, že první hovorová slova jsem od něho zaslechl v šestnácti letech, kdy si stěžoval na cenu parkoviště větou:
Představte si muže konzervativního, seriózního, vybraného chování, upraveného příjemného vzhledu, zkrátka muže gentlemana s charismatem.
Takový je můj otec.
Nebudu zde rozvádět, že většina mých úchylek víceméně pramení z odpozorování jeho chování. Ono totiž, co jeden používá přirozeně, může na druhém vypadat leckdy směšně, zvláště pak s promile v krvi.
Nechci mluvit ani o tom, že první hovorová slova jsem od něho zaslechl v šestnácti letech, kdy si stěžoval na cenu parkoviště větou:
Pojedete s námi?
17.10. 2008
Mlčeti zlato přináší…
Psychologové říkají, že auto je velice významný stresový prvek. Uzavřený prostor bez možnosti jeho opuštění prý vyplaví nejednu starou ránu a ponorková nemoc vzniká rychleji než by bylo vhodné.
To se nás ovšem netýká, hrajeme během cest všemožně ulítlé hry.
Běda jen, když jede někdo s námi.
Třeba Boženčina maminka…
Psychologové říkají, že auto je velice významný stresový prvek. Uzavřený prostor bez možnosti jeho opuštění prý vyplaví nejednu starou ránu a ponorková nemoc vzniká rychleji než by bylo vhodné.
To se nás ovšem netýká, hrajeme během cest všemožně ulítlé hry.
Běda jen, když jede někdo s námi.
Třeba Boženčina maminka…
Pozor na ně
14.10. 2008
…nebo poteče krev!
Nevzpomínám si, že by se moje máti, kdykoliv jde do města, zapomněla zastavit ve své oblíbené masně a nekoupila by si její milovaná krvavé jatýrka.
Ani včera nezapomněla.
Pokoupila vše v počtu větším než malém a hodila nákup do své hadrové tašky, pokračujíc v stereotypních pochůzkách. Sociálka, banka nějaký ten butik a na závěr opět pravidelná cukrárna s čekající zmrzlinkou a zákuskem.
______
A pravděpodobně někdy v tuhle chvíli se to všechno cestování v papírovém obalu uzavřeným jatýrkám přestalo líbit a začala jednat.
______
Nevzpomínám si, že by se moje máti, kdykoliv jde do města, zapomněla zastavit ve své oblíbené masně a nekoupila by si její milovaná krvavé jatýrka.
Ani včera nezapomněla.
Pokoupila vše v počtu větším než malém a hodila nákup do své hadrové tašky, pokračujíc v stereotypních pochůzkách. Sociálka, banka nějaký ten butik a na závěr opět pravidelná cukrárna s čekající zmrzlinkou a zákuskem.
______
A pravděpodobně někdy v tuhle chvíli se to všechno cestování v papírovém obalu uzavřeným jatýrkám přestalo líbit a začala jednat.
______
Zaplatit Použít Vyhodit
28.07. 2008
Komu se nelení, tomu se zelení.
Předpověď počasí na následující týden byla více než nevalná. Mamina vydala povel.
Zakrýt bazén, vytáhnout kabel od fitrace z eletriky a čekat na příznivé počasí.
Zhuboka jsem se nadýchla k protestu. To bylo ovšem jediné co jsem udělala. Než jsem stačila něco říct, máti mě propíchla pohledem jako otrávený šíp Siuxů.
Hlavou mi prolítla myšlenka:
Srážka s blbcem na obzoru, drž hubu a nepleť se do toho.
Předpověď počasí na následující týden byla více než nevalná. Mamina vydala povel.
Zakrýt bazén, vytáhnout kabel od fitrace z eletriky a čekat na příznivé počasí.
Zhuboka jsem se nadýchla k protestu. To bylo ovšem jediné co jsem udělala. Než jsem stačila něco říct, máti mě propíchla pohledem jako otrávený šíp Siuxů.
Hlavou mi prolítla myšlenka:
Srážka s blbcem na obzoru, drž hubu a nepleť se do toho.
Jedině rozčílit
24.07. 2008
…a po čtyřiceti letech to jde opravdu snadno.
Moje mamka je schopná přechodit i smrt, nedělá-li ji nějaký lék dobře hned po prvním dnu, přestane jej brát s takovou samozřejmostí, jako když zalívá květiny.
„Doktor, nedoktor, snad vím, co mi dělá dobře, ne?“ říkává statečně přede mnou, ale před oteckem se spikleneckým mrkáním předstírá absolutní dodržování předepsaného dávkování.
Moje mamka je schopná přechodit i smrt, nedělá-li ji nějaký lék dobře hned po prvním dnu, přestane jej brát s takovou samozřejmostí, jako když zalívá květiny.
„Doktor, nedoktor, snad vím, co mi dělá dobře, ne?“ říkává statečně přede mnou, ale před oteckem se spikleneckým mrkáním předstírá absolutní dodržování předepsaného dávkování.
Nechci slevu zadarmo
21.07. 2008
aneb Jak se z třešní jahody staly a všichni to se zděšením kvitovali.
„Honzíku, potřebuji pomoc...“ spustila na mě naléhavě, ale přesto šeptem Boženčina maminka „...spočítat jednu takovou slovní úlohu a ty jsi tady jediný, kdo by mi to mohl říci bez remcání a navíc správně.“
„Honzíku, potřebuji pomoc...“ spustila na mě naléhavě, ale přesto šeptem Boženčina maminka „...spočítat jednu takovou slovní úlohu a ty jsi tady jediný, kdo by mi to mohl říci bez remcání a navíc správně.“
Kam to proboha stříkáš?
18.07. 2008
aneb Stříkám kam chci a co chci!
Zahrada je krásná věc, ale aby vzkvétala do krásy, musí to člověk jednak umět a pak taky pro to musí mít cit.
Vášnivé zahradnici, mojí máti, se ovšem nedostává ani jednoho…
Každé ráno okukuje sousedovu skalku přes plot a jen zasněně vzdychá. Soused je důchodce a kdyby nebyla v noci tma, tak by nechodil ani spát a zahradničí a se vším tím hnojivem, kypřením a nevím čím ještě vším, není divu, že mu rozkvete i zapomenutý zapíchlý rýč v zemi.
Zahrada je krásná věc, ale aby vzkvétala do krásy, musí to člověk jednak umět a pak taky pro to musí mít cit.
Vášnivé zahradnici, mojí máti, se ovšem nedostává ani jednoho…
Každé ráno okukuje sousedovu skalku přes plot a jen zasněně vzdychá. Soused je důchodce a kdyby nebyla v noci tma, tak by nechodil ani spát a zahradničí a se vším tím hnojivem, kypřením a nevím čím ještě vším, není divu, že mu rozkvete i zapomenutý zapíchlý rýč v zemi.
Šupito presto
15.05. 2008
Je to sice delší, ale za to horší cesta!
„Koukej sebou mrsknout, ať jsi ve DVANÁCT připravená, přijedu pro tebe a nebudu na nikoho v tomhle horku čekat. Ani na tebe!“ zakřičela do telefonu mamka a já měla dojem, že mě má snad za neslyšícího. Nutnost dodržet její upřímné přání jsem ovšem plně pochopila.
„Koukej sebou mrsknout, ať jsi ve DVANÁCT připravená, přijedu pro tebe a nebudu na nikoho v tomhle horku čekat. Ani na tebe!“ zakřičela do telefonu mamka a já měla dojem, že mě má snad za neslyšícího. Nutnost dodržet její upřímné přání jsem ovšem plně pochopila.
