< Sepsáno za 11.měsíc roku 2008 >
Říkejte mi MacGyver
28.11. 2008
aneb Jako by nestačilo, že se dokážu znemožnit na požádání doma.
Má zkušenost je taková, že školení se dělí na záživná a k smrti nudná. Zatímco ty první jsou věčně obsazené, takže se tam nemáte skoro ani šanci dostat, ty druhé jsou povinné a jedno takové mě minulý týden potkalo.
Má zkušenost je taková, že školení se dělí na záživná a k smrti nudná. Zatímco ty první jsou věčně obsazené, takže se tam nemáte skoro ani šanci dostat, ty druhé jsou povinné a jedno takové mě minulý týden potkalo.
Taky jste až na konci?
27.11. 2008
Ono se řekne psí život… ale já bych ho třeba bral!
Některé noci netrávíme spolu. Boženka je obklopena dostupným pohodlím, sterilní čistotou a lidmi v bílém, ale ani to ji nezabrání, aby mě na dálku dirigovala, co kde mám podělat. Snáším to statečně, neboť vím, že to dělá z lásky a to její telefonní lamentování snášející se na mou hlavu ji nakonec navozuje pocit teplého domova.
Některé noci netrávíme spolu. Boženka je obklopena dostupným pohodlím, sterilní čistotou a lidmi v bílém, ale ani to ji nezabrání, aby mě na dálku dirigovala, co kde mám podělat. Snáším to statečně, neboť vím, že to dělá z lásky a to její telefonní lamentování snášející se na mou hlavu ji nakonec navozuje pocit teplého domova.
Bořek zahradníkem
26.11. 2008
Pyrrhovo vítězství
Podzim je nejkrásnějším obdobím začínajícím již v březnu první odkvetlou sněženkou. Aspoň tak to psal Karel Čapek v Zahradníkově roce a já mu dávám za pravdu.
Boženka se mi na zahradě jenom rozplývá a s radostí mi rozděluje úkoly, co kde je potřeba prostříhat, co zasypat hlínou a co naopak vykopat a uklidit do temného sklepa na přezimování.
Co Vám ale budu povídat…
Podzim je nejkrásnějším obdobím začínajícím již v březnu první odkvetlou sněženkou. Aspoň tak to psal Karel Čapek v Zahradníkově roce a já mu dávám za pravdu.
Boženka se mi na zahradě jenom rozplývá a s radostí mi rozděluje úkoly, co kde je potřeba prostříhat, co zasypat hlínou a co naopak vykopat a uklidit do temného sklepa na přezimování.
Co Vám ale budu povídat…
Taková láce. No nekupte to!
25.11. 2008
Rychle, kvalitně a levně?
Obchody mi nevadí, dokážu tam trávit, pokud má Boženka potřebu, celé hodiny. Vždycky si tam najdu nějakou zábavu. Nejednou si tam přečtu třeba i celou knihu, než se rozhodne pro tu pravou barvu, která ji bude ladit. Co ovšem přímo nesnáším, je nakupování oblečení na mě.
A nejhorší na tom je, že potřebuji nové džíny.
Obchody mi nevadí, dokážu tam trávit, pokud má Boženka potřebu, celé hodiny. Vždycky si tam najdu nějakou zábavu. Nejednou si tam přečtu třeba i celou knihu, než se rozhodne pro tu pravou barvu, která ji bude ladit. Co ovšem přímo nesnáším, je nakupování oblečení na mě.
A nejhorší na tom je, že potřebuji nové džíny.
Platím, platím, platím…
24.11. 2008
Radosti života běžného.
„Bořečku, na ten finančák pojedeš znovu.“ sdělila mi Boženka nevinně a mě, štiku byrokratického rybníčku, oblil studený pot. Ono, abyste tomu rozuměli správně, umím si představit mnoho nepříjemných řemesel i povolání, které bych dělal stokrát raději, než administrativního pracovníka. Já obdivuji všechny ty, kteří se lejstry úspěšně živí, neboť já, když dostanu na starost byť jenom jeden papír, začínají mi vždy nějaké nepříjemné starosti…
„Bořečku, na ten finančák pojedeš znovu.“ sdělila mi Boženka nevinně a mě, štiku byrokratického rybníčku, oblil studený pot. Ono, abyste tomu rozuměli správně, umím si představit mnoho nepříjemných řemesel i povolání, které bych dělal stokrát raději, než administrativního pracovníka. Já obdivuji všechny ty, kteří se lejstry úspěšně živí, neboť já, když dostanu na starost byť jenom jeden papír, začínají mi vždy nějaké nepříjemné starosti…
Inteligentní trouba
23.11. 2008
Já a ostatní troubové v kuchyni.
Celodenní výlety do nemocnice jsou u nás naplánované někdy i na měsíce dopředu, a protože celodenní jsou jen pro Boženku, musím si vždy najít nějakou zábavu na hodinové chvilky, kdy se mi nevyplatí kamkoliv jezdit a tak mívám čas jenom pro sebe, kdy třeba, coby hladový, procházím obchody s bílou elektronikou…
Celodenní výlety do nemocnice jsou u nás naplánované někdy i na měsíce dopředu, a protože celodenní jsou jen pro Boženku, musím si vždy najít nějakou zábavu na hodinové chvilky, kdy se mi nevyplatí kamkoliv jezdit a tak mívám čas jenom pro sebe, kdy třeba, coby hladový, procházím obchody s bílou elektronikou…
Žer slimáky
22.11. 2008
Vsadím se, že kdyby dostal na výběr, snědl by raději ty slimáky.
Jedna jediná věta mi může spolehlivě otrávit nedělní odpolední lenošení u televize: „Božka, já ti mám nějaký hlad.“
„Ježiši, už zase?“ vyvracím oči v sloup „Vždyť jsme před chvilkou svačili.“
To už ovšem Bořek neslyšel a já se s velkým sebezapřením naklonila z gauče a nakoukla směrem do kuchyně. Identifikovala jsem pouze jeho vystrčené pozadí, zbytek měl do pasu zabořené do lednice a hledal, co by sežral.
Jedna jediná věta mi může spolehlivě otrávit nedělní odpolední lenošení u televize: „Božka, já ti mám nějaký hlad.“
„Ježiši, už zase?“ vyvracím oči v sloup „Vždyť jsme před chvilkou svačili.“
To už ovšem Bořek neslyšel a já se s velkým sebezapřením naklonila z gauče a nakoukla směrem do kuchyně. Identifikovala jsem pouze jeho vystrčené pozadí, zbytek měl do pasu zabořené do lednice a hledal, co by sežral.
Vařil myšička kašičku
21.11. 2008
Co nebyla v meníčku…
Bořek vaří.
Vaří rád.
A vaří dobře…
…a proto taky vaří často.
Když o tom tak přemýšlím, bude to jedna z mála kladných vlastností, které má, respektive jediná.
A toho se musí patřičně využít!
Bořek vaří.
Vaří rád.
A vaří dobře…
…a proto taky vaří často.
Když o tom tak přemýšlím, bude to jedna z mála kladných vlastností, které má, respektive jediná.
A toho se musí patřičně využít!
Můj život s adminem
20.11. 2008
Měla bych se držet při zemi, on je to totiž spíš život vedle admina.
Každé ráno zaspí.
O to rychleji se musí připojit.
Připojit k tisícům dalších, kteří chvátají do pracovního procesu.
Na cestu na kole nemá čas a už vůbec ne kondičku, proto skočí do auta a nikoliv v 2D ale po D8 si to peláší do práce, jako o závod.
Cestou ještě stihne nabrat pár zaspalců a v duchu sní o tom, jaké by to bylo, vstát jednou včas a do zaměstnání lítat.
Každé ráno zaspí.
O to rychleji se musí připojit.
Připojit k tisícům dalších, kteří chvátají do pracovního procesu.
Na cestu na kole nemá čas a už vůbec ne kondičku, proto skočí do auta a nikoliv v 2D ale po D8 si to peláší do práce, jako o závod.
Cestou ještě stihne nabrat pár zaspalců a v duchu sní o tom, jaké by to bylo, vstát jednou včas a do zaměstnání lítat.
Letecká
19.11. 2008
Ono už asi nestačí, že lítám jak hadr na holi…
Když jeden ráno odchází z klidné domácnost, tak předpokládá, že se do ní i vrátí. To by ovšem nesměl doma mít jednu, tedy konkrétně tu jednu, kterou mám doma já…
Když jeden ráno odchází z klidné domácnost, tak předpokládá, že se do ní i vrátí. To by ovšem nesměl doma mít jednu, tedy konkrétně tu jednu, kterou mám doma já…
Bořek Bořitel
18.11. 2008
Stavím, bourám, stavím, bourám, šatník z toho snad vyšťourám!
O tetě, která bydlí v Německu, jsme už několikráte psali, a i když o ní mlčíme, je to jako s prckama od kamarádky. Také nikdy nezahálí natož, aby spali.
Tentokráte tetin odvoz do německého bytu a zpět odnesli rodiče, kteří to pojali jako dvoudenní výlet s tím, že se zase přestěhuje i kousek zázemí do tetina českého bytu.
A jak řekli, tak udělali.
Druhý den byli zpět a já měl pomoci jen s vynesením všeho toho stěhovaného vybavení.
Oproti stavu, kdy jsem měl vše na starosti já, to měla být výhledově paráda.
Měla být…
O tetě, která bydlí v Německu, jsme už několikráte psali, a i když o ní mlčíme, je to jako s prckama od kamarádky. Také nikdy nezahálí natož, aby spali.
Tentokráte tetin odvoz do německého bytu a zpět odnesli rodiče, kteří to pojali jako dvoudenní výlet s tím, že se zase přestěhuje i kousek zázemí do tetina českého bytu.
A jak řekli, tak udělali.
Druhý den byli zpět a já měl pomoci jen s vynesením všeho toho stěhovaného vybavení.
Oproti stavu, kdy jsem měl vše na starosti já, to měla být výhledově paráda.
Měla být…
Aktivní blbka
17.11. 2008
Od geniality ke genitalitě je to někdy jen co bys peřinou dohodil.
Tak schválně, jestlipak někdo z vás ví, co může být horšího než aktivní blbec?
Nevíte?
Tak já Vám to prozradím.
Aktivní blbec s geniální myšlenkou.
A to jsem prosím pěkně minimálně dneska já.
Tak schválně, jestlipak někdo z vás ví, co může být horšího než aktivní blbec?
Nevíte?
Tak já Vám to prozradím.
Aktivní blbec s geniální myšlenkou.
A to jsem prosím pěkně minimálně dneska já.
A je to tady…
16.11. 2008
Má noční můra byla naplněna.
Spousty názorů a pohledů na tento svět mám už navždy ovlivněny výchovou tří žen. Maminkou, sestřičkou a babičkou. Děda byl totiž utrápen v šestém roku mého života a tatínek na mě nesměl mluvit, protože nezvládal „er“, já to měl po něm a kdyby na mě mluvil, žádná logopedická školka by mi nepomohla.
Nepomohla mi sice ani tak, ale to na věci nic nemění.
Možná to všechno bylo trochu jinak, ale to není důležité…
Spousty názorů a pohledů na tento svět mám už navždy ovlivněny výchovou tří žen. Maminkou, sestřičkou a babičkou. Děda byl totiž utrápen v šestém roku mého života a tatínek na mě nesměl mluvit, protože nezvládal „er“, já to měl po něm a kdyby na mě mluvil, žádná logopedická školka by mi nepomohla.
Nepomohla mi sice ani tak, ale to na věci nic nemění.
Možná to všechno bylo trochu jinak, ale to není důležité…
Oči ? ičO
15.11. 2008
Když pánbůh dopustí i můj otecko spustí.
Představte si muže konzervativního, seriózního, vybraného chování, upraveného příjemného vzhledu, zkrátka muže gentlemana s charismatem.
Takový je můj otec.
Nebudu zde rozvádět, že většina mých úchylek víceméně pramení z odpozorování jeho chování. Ono totiž, co jeden používá přirozeně, může na druhém vypadat leckdy směšně, zvláště pak s promile v krvi.
Nechci mluvit ani o tom, že první hovorová slova jsem od něho zaslechl v šestnácti letech, kdy si stěžoval na cenu parkoviště větou:
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Představte si muže konzervativního, seriózního, vybraného chování, upraveného příjemného vzhledu, zkrátka muže gentlemana s charismatem.
Takový je můj otec.
Nebudu zde rozvádět, že většina mých úchylek víceméně pramení z odpozorování jeho chování. Ono totiž, co jeden používá přirozeně, může na druhém vypadat leckdy směšně, zvláště pak s promile v krvi.
Nechci mluvit ani o tom, že první hovorová slova jsem od něho zaslechl v šestnácti letech, kdy si stěžoval na cenu parkoviště větou:


