...a někdy taky ne.
„Chtěla bych se tě zeptat na tvůj názor...“
V podstatě nevinná uvozující věta rozhovoru.
Omyl!
< Sepsáno za 02.měsíc roku 2008 >
Mlčeti zlato
22.02. 2008
Máte problém?
21.02. 2008
Snažte se ho vyřešit sami, třeba budete pochválení a třeba taky ne...
„Bořane, nejde mi monitor.“ hlásila mi Boženka namísto přání dobrého rána.
„Tož, to se na to podíváme.“ kontroval jsem sebejistě.
„Nezávalome raději Standovi?“ opatrně se otázala Boženka a vystavila mě tak nejhoršímu možnému ponížení a pošlapání mého ega, na což jsem mohl reagovat jedině hrdinným výkřikem:
„Tohle! Boženko, tohle... já zvládnu sám!“
„Achjo...“ povzbudila mě Boženka a klidila se mi zkušeně z cesty.
„Bořane, nejde mi monitor.“ hlásila mi Boženka namísto přání dobrého rána.
„Tož, to se na to podíváme.“ kontroval jsem sebejistě.
„Nezávalome raději Standovi?“ opatrně se otázala Boženka a vystavila mě tak nejhoršímu možnému ponížení a pošlapání mého ega, na což jsem mohl reagovat jedině hrdinným výkřikem:
„Tohle! Boženko, tohle... já zvládnu sám!“
„Achjo...“ povzbudila mě Boženka a klidila se mi zkušeně z cesty.
Jsem dobrý v posteli
15.02. 2008
... a nejen tam!
Ačkoliv je i přestupný únor nejkratším měsícem v roce, táhne se mi, jako pochod Praha Prčice a unavuje zrovna tak. Celý tenhle poslední zimní měsíc vcelku promžourám, prozívám a neustále se sebe samotného lekám při pohledu do zrcadla, kruhy pod očima jsou totiž opravdu NĚCO, snad i cvičit by se na nich dalo.
Trošek pozitivního však přeci jen tento měsíc má...
Ačkoliv je i přestupný únor nejkratším měsícem v roce, táhne se mi, jako pochod Praha Prčice a unavuje zrovna tak. Celý tenhle poslední zimní měsíc vcelku promžourám, prozívám a neustále se sebe samotného lekám při pohledu do zrcadla, kruhy pod očima jsou totiž opravdu NĚCO, snad i cvičit by se na nich dalo.
Trošek pozitivního však přeci jen tento měsíc má...
Mám doma knižní pannu
08.02. 2008
… a začíná na to být pyšná!
Je dobojováno, sice se boj jen odročil, ale i to mi stačilo k tomu, abych se doma konečně rozhlédl dál, než do řádků první knihy, či lejstra, o které jsem zavadil.
Knihy!
Všude samé knihy!
Je dobojováno, sice se boj jen odročil, ale i to mi stačilo k tomu, abych se doma konečně rozhlédl dál, než do řádků první knihy, či lejstra, o které jsem zavadil.
Knihy!
Všude samé knihy!
Jste zapsáni?
01.02. 2008
Krátce? ... Nesmazatelně? .... Na věky?
Každý z nás se aspoň jednou v životě někam zapíše.
Někdo do trestního rejsříku, jiný třeba na pamětní desku a naše milá dvojčátka se minulý týden zapsala do řad dětí školou povinných.
Maminka která tušila, že její děti potřebují odklad jako sůl, leč školský zákon je neúprosný a k zápisu se musí, celou situaci okementovala jen suchou poznámkou:
No když to chtějí, mají se nač těšit!
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Každý z nás se aspoň jednou v životě někam zapíše.
Někdo do trestního rejsříku, jiný třeba na pamětní desku a naše milá dvojčátka se minulý týden zapsala do řad dětí školou povinných.
Maminka která tušila, že její děti potřebují odklad jako sůl, leč školský zákon je neúprosný a k zápisu se musí, celou situaci okementovala jen suchou poznámkou:
No když to chtějí, mají se nač těšit!
